Tak tedy ještě jednou a naposledy, ale co nejaktuálněji: prožíváme dnes nějakou neodekadenci? Jakkoli by se to nabízelo, neplatí, že prožíváme agonii, protože by všichni byli moc liberální. Prožíváme pocit konce – uspořádání světa, ve kterém jsme vyrostli, obyvatelné planety – bez jasného, nebo alespoň jakéhokoli nového začátku.