(1979) je členem básnické skupiny Fantasía, spolu s Petrem Řehákem a Adamem Borzičem. Publikoval ve skupinovém sborníku Fantasía (Dauphin, 2008). Básně a jiné texty otiskl např. v časopisech Tvar, Souvislosti, Listy, Host, revue Labyrint, revue Prostor, aj. Básně publikoval také v zahraničních časopisech a antologiích (časopis Poesía 2011, antologie From a Terrace in Prague, Litteraria Pragensia, 2010, časopis Absinthe č. 18, 2012). Samostatným debutem je sbírka Oheň po slavnosti (Fra, 2011), za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera za poezii a objev roku. Je zastoupen ve čtyřech ročnících (2009 až 2012) antologie Nejlepší české básně (Host). V roce 2015 vydal druhou sbírku básní Hemisféry (Fra, 2015).
Lidé
Kamil Bouška
Medailon
-
-
Básník pojmenovává nás, to, co v nás je a z čeho jsme ulití, aby se ukázalo, že není jen zlo a dobro, ale že jde hlavně o míru věcí.
-
-
-
-
-
-
-
Je to kázání. Whitman nabádá člověka, aby se nikdy před nikým nehrbil a šel svou cestou, aby nefixoval skutečnost zmrtvujícím pohledem…
-
Básník pojmenovává nás, to, co v nás je a z čeho jsme ulití, aby se ukázalo, že není jen zlo a dobro, ale že jde hlavně o míru věcí.
-
Je to kázání. Whitman nabádá člověka, aby se nikdy před nikým nehrbil a šel svou cestou, aby nefixoval skutečnost zmrtvujícím pohledem…
-
Lidská vzájemnost omezuje a nakonec jde právě o to omezovat se, omezit se kvůli druhému.
-
Člověk v básních Ferenčuhové se ocitá na pokraji smrti a nejistého zmrtvýchvstání.
-
Miláčku Apollónův, odpusť mi tento text a věz, že slyším to světlo…
-
Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru
-
Mám oči k ničemu a zmuchlaný kráter po tepnách, / tkaničky bez bot a sežvýkané boty bez nohou.
-
Pak se otevřou dveře a dovnitř vběhne skupina předškolních dětí. Vyměňte se! Vyměňte se! Ty a ty, já a ty, já a já, Vyměňte se! Nedokážu to domyslet.
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce