Samota a elementární částice. Žádná společnost není. Ani společenství vlastníků bytových jednotek není!
7|2020
Aktuální číslo
Editorial a profil číslaTrochu škoda, že redakční think tank nepředpověděl příchod koronaviru – mohl bych tak oslovit spisovatele Davida Zábranského přímo v epicentru nákazy, totiž kdesi ve Středozemí, a za těch nejpřísnějších, drakonických opatření, a můj rozhovor s ním by se dost možná točil okolo revolučního potenciálu politických či kulturních sil, který možná vyplyne z nemocí zdecimovaného světa roku dvacet…
Vojtěch Němec
Obsah čísla
-
-
Jak kouzelně mi zní ta doba v uších. Sám obklopen umělohmotnou, cajkovou přítomností. Jak mě občerstvuje ten čas, kdy v krajině duněla železná těla.
-
uprostřed ulice
provozuješ nepozorovaně sexsám se sebou vklouzneš do uniformy
básníka toho černého pancířejenž každé slunce vysává
žena odešlaa ty ses nevydal za ní
fotografuješ zpustlé domy -
Má-li být nacionalistický populismus poražen, je nutné také zásadně změnit politiku bydlení.
-
Hölderlinův básník je jakožto privilegovaná forma enthusiastického lidství zvěstovatelem nového světa, vychovatelem člověka k lidskosti, jehož přirozenost napravuje tím, že ho přivádí opět k jednotě „vnitřní vazby lidské přirozenosti“ s přírodou prostřednictvím ideálu krásy.
-
Matčina rakev bez jisticích řemenů lítala v kabině sem a tam. Hleděla jsem ve zpětném zrcátku na dřevotřískovou rakev – na dřevěnou jsem neměla – a myslela na to, jak ráda bych byla mámě zařídila důstojný pohřeb.
-
Za oknem plují roušky – setřel se individualismus, neurotické odlišování sebe sama od ostatních pozbylo smyslu.
-
Milovat lze jen křehkost, a ta je dílem času, který je synonymem rozkladu.
Celé číslo
Doporučujeme
Webový magazín Tvaru
