Zprostředkovávat myšlenky, byť pořád doufám inteligentní formou, je podle mě cennější než napsat knihu, která bude úplně nabušená, ale nikdo si ji nekoupí.

Smysl a hodnota uměleckého díla má procesuální charakter, děje se
v rámci procesu recepce.

Myslím, že možným řešením – alespoň v určitých kontextech – by paradoxně mohl být návrat ke generické funkci maskulina.

I prázdnota těhotná vlastním je pojmem. Němou do ran sype sůl jak do krmelce (nic-aby-něco-přece-znamenalo) – na čekanou. Hou – hou!