Editorial a profil číslaNávrat (dobrá: obrat) k příběhu tedy může poskytnout úlevu od nutnosti stále znovu tematizovat situaci „literatury v době polykrize“. Ne jako únik, ale jako způsob, jak obstát, jak si zachovat citlivost, jak se nenechat znechutit nebo uondat polykrizí i neustávajícím mluvením o ní. Tak, jak o tom mluví Jiří Kratochvil i Vratislav Maňák.
Jan M. Heller
Nepředstavitelný způsob je to, co překračuje moji představivost. Jsem moc zvědav na literární debut své vnučky, píše jak posedlá, ale její nepublikované juvenilie se sakramentsky liší od všeho, co jsem kdy četl. A takový je i její způsob života. To je svět, do kterého už nepatřím, jen stojím na břehu a dívám se okouzleně i závistivě, ale doufaje, že to, co vidím vyplouvat, není Titanic.
Maňák na tyto otázky neodpovídá neutrálně ani vyváženě, odpovídá zaujatě, místy přepjatě, ale vždy s pozoruhodnou intelektuální energií. Jeho kniha není pouhým popisem queer reality, ale pokusem tuto realitu interpretovat, strukturovat a obhájit. A právě proto může dráždit i fascinovat zároveň.
Už jen seznam klíčových slov dokáže podat hrubou představu o zásadních prvcích zkoumaného diskursu, avšak sám o sobě pro komplexní analýzu nestačí. Korpusová lingvistika naštěstí poskytuje ještě další, propracovanější metody a nástroje, s jejichž využitím se dá jakýkoliv diskurs odemknout opravdu důsledně. O tom ale někdy příště.
Tato něžně subversivní kniha je sama velkým emancipačním tahem. A soudě dle obrovského a bleskového úspěchu na německém trhu i evropskou literární senzací.
Dnes byl dobrý den, říkám si před večerem. Sice mi na účtu nepřistála žádná z pohledávek, ale aspoň po mně nikdo nechtěl neplacenou práci. Už vím, co udělám, až příště dostanu nabídku napsat text bez honoráře. Uvařím si kafe a naťukám do okýnka příslušný prompt. Odteď ať zadarmo pracují roboti.
Přebal knihy působí nenápadně, výrazně však pracuje s atmosférou. Tlumená, téměř monochromatická fotografie navozuje dojem zastavení a odstupu a působí o to signifikantněji, že se jedná o motiv svatby (přechodového rituálu). Postavy zachycené zezadu v pohybu ztrácejí svou konkrétnost a získávají obecnější, symbolickou rovinu. Typografie komorního brožovaného vydání je střídmá, odpovídající charakteru textů a podtrhující celkovou melancholickou náladu sbírky.
takový je náš dvůr
mrtví pracují
na mrtvých
padají na střechu
bez základů
příčinou i cílem
je hořící
sklep
Ještě důležitější však je, co autor Medvědího románu soudí o svém způsobu psaní. Nuže, s pokorou se z určitého pohledu přiřazuje k Milanu Kunderovi, poněvadž podle jeho úsudku oba jsou, ačli nemálo odlišní, spisovatelé „nerealisté“. Pokud se ovšem Kundera obecně vzato hlásí k filosofii literárního existencialismu, Kratochvilovi jsou prý bližší podněty tzv. magického realismu.
Populární žánry italské kinematografie 60. a 70. let poskytovaly Enniu Morriconemu největší tvůrčí prostor, široké experimentální možnosti i variabilitu kompozičních přístupů, jimiž vyjadřoval jednotlivé dějové situace i charakterové znaky a psychické procesy konkrétních postav. Zejména v temných detektivkách, mysteriózních thrillerech a některých hororech nejčastěji hudebně prolínal dvě výrazové polohy vyprávění vycházející z psychoanalýzy Sigmunda Freuda: erotické libido a traumatizující úzkost.
Navazující sex je ovšem přeskočen, neboť naprosté nemravnosti se do slušné prózy o velké lásce nehodí.
No, není to báječné?
No, nevím… asi to může někoho oslovit… pro mě je ale tato novela spíše bizarní kuriozitou.
Mnoho výtvarných výstav z posledních let, celosvětově, klade v reakci na klimatickou krizi do popředí zkušenost splétání, tkaní nových vláken v symbiotické a sympoetické resonanci s živou i neživou přírodou. Často na výstavách vnímáme důraz na návrat ke starým řemeslům, jež člověka vracejí k zemi v odvěkých rytmech souladu. Výstava All Things Digesting nabourává jednoduchý narativ splétání a souznění.
Jednadvacáté století utíká, jihovýchodní Asie se drasticky mění, Polsko pádí dopředu a má ambici stát se členem G20, klubu dvaceti nejbohatších států. Hlavním tématem české politiky je, zda lidé mají platit za televizi částku necelých tří kafí měsíčně. A dostupné bydlení stále kde nic tu nic. Takhle si tu žijeme.
Webový magazín Tvaru
