Jaro – stromy zakořeněné v půllitrech vysouvají ze svých dřev brčálové listy, štamgasti si pobrukují hymnu a muži v montérkách, budoucí možní prezidenti, skrápějí rumem ženy s křídly, aby nemohly přelétávat.

Neměla by ses ty,
jež spojuješ ruku a srdce,
jmenovat klíčová?

Úryvky z raných předválečných próz mladičkého Richarda Weinera, které dosud nevyšly knižně, shromáždil Michal Jareš do svazku s názvem Přetržená nit (dybbuk 2020). Za jejich laskavé poskytnutí Ravtu děkujeme Šárce a Janu Šavrdovým.

Náhle se celá řeka pokryje náno¬sem zrcadla z čiré rtuti, rozdmýchané chvílemi lesklými vlnkami, a svět se odráží v žíle táhnoucí blyštivou, do země vlysem vetknutou metaforu zrcadla zplihlou kraji¬nou.

A tak se musí deprese vymývat v alkoholu podobně jako fotografie v lázni a rozkolísaná nálada nahrazovat ztlumením, abys mohla další den znovu pochybovat, znovu se ploužit, znovu se probouzet jako fénix z přeplněných popelníků.

Pod konečky prstů jsem cítil tvou opálenou kůži a ty jsi mě svýma silnýma pevnýma rukama hnětl k novému životu, vlastně jsi mě vytvářel, má bedra, vnitřní stranu stehen… ale stejně tak jsi utvářel sám sebe.

Často se stává, připomenul jsem, že únosci rodiče vydírají tím, že dlouho nedají o sobě vědět.

Krok za krokem úzkým tunelem a začíná se stmívat. Muž uvnitř studny si uvědomí, že si vzal jenom baterku. Sekyra zůstala v pytli.

Skoro všude prázdné ulice. Někde světla, jinde jdoucí postava. Město je v tomto několikaměsíčním šeru jen tušené. Jako by nebylo, ale je. Poslední hospoda, spíše bar, který ještě svítí.

Drazí přátelé, nemám rád „poslední slova“. Tahle jsou první, která vám adresuji po tom, co jsem odešel do prázdnoty.

Není pochyb, že ani to nejpoetičtější porno nikdy nevzkřísí beztvářnou mrtvolu k tanci & zpěvu (jako čínský pták Chaos), ale… – představte si scénář k tříminutovému filmu, který se odehrává na mytickém ostrově…

Deml občas psal „nevážné“ básně ve stylu satiricko-říkankově-naivistickém, obsahující dobové narážky i vulgarismy…

(handicapované drama)

CHODEC: V žádným případě! Jihový- chodní Evropany jsme vůbec neměli přijímat! Nejsou dostatečně vyzrálí. Stejně tak Poláci, Češi a Slováci.