16_VN_Kathrin_Röggla
Kathrin Röggla

Fake Reports

že součástí městského ruchu byly odjakživa zvuky armády, jenom jsme si to neuvědomovali. že s přítomností vojska ve vlastní zemi se prostě nepočítalo.

Beletrie – Drama
Z čísla 16/2019

zase jednou spolupracují: stroje na přítomnost, mediální stroje, stroje na mýty. můžou to být fotografové, brokeři, moderátoři, nosiči kabelů, lidi přes pr, novináři, politici, přičemž je nutno říct, že všechno radši v malém formátu. i tak, mají něco společného s médii, ale zároveň mají média něco společného s nimi – a rétorika, formáty, gesta, narativní struktury jsou pro ně stejně tak určující jako mentalita, politické názory nebo taky kulturalismus a v neposlední řadě úplně banální každodenní tlak. jsou nám podobní. pokoušejí se zorientovat, mimikry zakrývají to, čemu nerozumí. jsou přepracovaní.

I. „situation room“ (nepovedený obývák) – být live!

1.

1 radši už nechce nic vědět
2 ano, prý by se taky radši opila a vlastně taky nechce nic vědět.
1 a proč má teda pořád zapnutou televizi?
2 že člověk musí vědět, co se venku děje.
1 nám se totiž nic neřekne.
2 i tak, řekla si, je nutné být v obraze, kdyby se zase něco stalo.
1 a on si řekl: teď se opiju.
2 a ona? chtěla přece jenom radši zůstat střízlivá. nechtěla se nechat strhnout všeobecnou hysterií.
1 že si schválně řekla, zůstanu střízlivá.
2 potom co prý řekl, teď se opiju.
1 poté co řekla: oh my god, oh my god, oh my god.
2 a on řekl: do prdele, celý to spadne.

3 někdy tou dobou začali všichni bezmyšlenkovitě fotografovat.
4 už nějakou chvíli stál bezradně na ulici a najednou začal bez rozmyslu fotografovat.
3 nejdřív prý nic nefotil a pak najednou jo.
4 když se spoustou dalších lidí stál už nějakou chvíli na ulici a zíral tím směrem a rozčiloval se, že si to ostatní fotí.
3 lidi se rozčilovali, než si sami začali pořizovat fotky.
4 spíš se těch fotek zbavovali, než je pořizovali, jakoby se informacím spíš vyhýbali, než aby si je opatřovali.

5 co prý měl jiného dělat?
6 telefonovat!
5 jo, pořád volat.
6 ale komu?
5 to je jedno, komukoliv, mohl zavolat komukoliv.
6 všichni si chtěli zavolat. prakticky každý se údajně snažil dovolat. i oni by zkoušeli volat. jenže se nedalo nikomu dovolat, všechny linky byly hluché.
5 pokaždé se ozvalo: due to a hurricane. due to heavy calling, your call can not be completed.
6 to je jedno. lidi to i tak zkoušeli pořád dokola.
5 než začali bezcílně bloumat po městě a stejně bezmyšlenkovitě fotit. dokud se znovu neocitli ve stejné ulici.

 

2.

2 spíš se dá říct: tos ale viděl v televizi. tos fakt viděl v televizi.
1 přestože to není jistý.
2 začlo se říkat, že to bylo v televizi. začlo se uvažovat, kde? a nakonec že byli přitom.
1 zarazit se, přijít s novými náměty: lze se kupříkladu ptát, jestli to média zvládla.
2 jo, zpětně se vždycky můžem dohadovat, jestli to média zvládla, nebo ne. teď že jsme ale ještě pořád v tom. později se objeví nové podání událostí, zatím z toho ale nejsme venku. nemůžem se z celý tý situace vymotat.
1 no, to se bude říkat později. teď se spíš zvažuje, jestli se dá zvyknout na ten armádní hluk. říkat „ano a ne“.
2 že si člověk nakonec na ten hluk zvykne. prozatím je ale ten neustálý poplach nápadný.
1 kroužení vrtulníků známe i z normálních časů.
2 že součástí městského ruchu byly odjakživa zvuky armády, jenom jsme si to neuvědomovali. že s přítomností vojska ve vlastní zemi se prostě nepočítalo.
1 jenže teď prý to všichni vědí.
2 a stejně jsou ty zvuky nepříjemné. ruch města je ne a ne pohltit.
1 že na ně brzy zapomeneme. brzy si na ně zvykneme.

2 mimochodem, ona má prý docela strach.
1 on má taky strach.
2 momentální otázka zní: jestli se může vycházet ven, nebo ne?
1 jestli už se může jezdit metrem? odjet z města?
2 jo, jestli by člověk neměl odjet z města. jestli by nebylo rozumnější jet na venkov.
1 jestli se dá pít voda z kohoutku?
2 a dá se to vydržet za střízliva?
1 akce, jako třeba, že zapne televizi, zase ji vypne: nevypadá to tak.
2 na druhou stranu opít se taky nejde. nějak to nefunguje.
1 co že teda zbývá?
2 telefonovat!

1 že by se stejně měla pokusit vyjít ven.
2 a on že by měl přestat vést takové řeči.
1 ona přece začala o nebezpečí nákazy!
2 jenže on musel nejdřív žvanit o tom, že určité věci nelze předvídat – a vůbec – kdo žvanil o zásobách pitné vody. o přístupu, aerosolech, východech z metra, nástupištích.
1 a ona? to musí hned začít hystericky nakupovat? co všechno už nakoupila!
2 v obchodě prý se rozpoutalo peklo, na jedné straně ti, co hystericky všechno skupují, na druhé straně lidi, co koupili jen přání k narozeninám nebo basu piv! jen si to představte, basa piv a přáníčko! jo, mezi lidmi s barely vody hledá někdo lak na nehty. i v obchodech hrálo pořád rádio a člověk ty historky musel poslouchat pořád dokola.
1 že se přesto oba rozhodli jít ven.
2 to by bylo rozumné. protože pít, nebo nepít ve výsledku nic neřeší.
1 řekla.
2 řekl a taky to udělal.
1 no, měl by uznat, že si myslel, že je střízlivější. jo, myslel si, že v sobě má daleko víc střízlivosti a musel si přiznat, že není úplně při smyslech.
2 a ona, že si často není jistá, jestli něco viděla na vlastní oči, nebo ne. říká, že už není schopná to rozlišit.
1 a ani neví, jestli měla doopravdy strach, teda nevěděla, jestli by měla, nebo neměla mít strach.
2 když jste v té situaci, tak prostě reagujete. jenže vžít se do ní zpětně nemůžete a nevíte, jestli se máte dál bát, nebo ne.

1 to se bude později říkat.
2 to se bude říkat později. prý jela právě metrem.
poprvé metrem. na to si bude muset teprve zvyknout.
momentálně se nejezdí metrem, jezdí se metrem mlčky. takže se člověk nepohybuje jenom městem, ale mlčením v metru a městem. právě prý zažila, jak 30, 40 lidí v metru mlčelo.
jistě, v metru se většinou mlčí. ale tentokrát to bylo jiné. ani při té mlčenlivé jízdě metrem nikdo nevěděl, jestli se má bát, nebo ne. lidi se zkrátka společně bránili. jeden řekl vtip, dva na sebe kývli, zbytek si oddychl.

1 a to je zase typické, naprosto cizí lidi se najednou společně rozhodujou, jestli mít strach, to prý se může stát jenom tady. „u nás“, takhle prý to řekl, by se všichni rozhodli, že se budou bát, teda rozhodli by se strach prodlužovat, „u nás“ by se všudypřítomnému strachu nedalo uniknout, člověk by byl naprosto neschopný pohybu.
2 „u nás“ by to stejně všechno probíhalo úplně jinak (tím si je jistá). kdo ví, jestli by se našlo tolik dobrovolníků, jestli by se zvedla taková vlna solidarity –
1 určitě by se společně báli ještě víc, to ví přesně.
2 ona si prý není tak jistá.
1 ale jo, on to ví, proto jsou přece tady.
2 mimo jiné.
1 mimo jiné.

 

3.

3 i couldn’t help myself, but i started shouting oh my god, oh my god, oh my god.
4 že člověku až přeskakuje hlas. přeskakuje mu hlas, jak překřikuje ostatní.
5 šílenství, řekla prý šílenství.
6 kdo?
3 no ona!
4 je přece taky novinářka. a ne ledajaká novinářka, ale postižená novinářka. vždyť dneska jsou postižení i novináři, takže musí ztrátu řeči vyjádřit obzvlášť přesvědčivě, aby se to dostalo ven.
5 že dneska nemůžeš rozdělovat lidi na novináře a ty, co novináři nejsou. dneska existuje už jenom individuum – ze všech jsou individua, řečeno jazykem záchranných složek.
4 jo, jazykem záchranných složek, k němuž se uchylujeme. který je tu pro všechny. vedle jazyka hlubokého otřesení.
5 ale stejně. stejně tam jel. naskočil prý do metra a jel tam, blázen. popadl foťák a vyrazil tam.
6 a teď?
4 teď je z něj větší individuum, než by chtěl.
6 stejně „už nikdo není, kým ve skutečnosti je“. dneska už totiž nejsou jenom novináři, co žádný nejsou, i v televizi už jsou jenom experti, co žádný experti nejsou. dělají se rozhovory už jenom s bývalýma lidma z fbi, a bývalýma inženýrama, bývalýma konstruktérama a bývalýma generálama.

4 a zase je tu hlas, který všechno přehluší. „šílenství,“ řekla prý, „šílenství.“ už to nemohla poslouchat. už to všechno nemohla ani slyšet. jak nemohla média vystát a stejně je dál sledovala.

 

4.

2 je nutný mít se neustále na pozoru? rozhlížet se na každý stanici metra, být pořád ve střehu?
1 je nutný všechno hned hlásit?
2 je nutný hlásit všechny podezřelý lidi?
1 je nutný všechnu poštu předem zkontrolovat?
2 je nutný brát si pokaždý rukavice, když otevíráte poštu?

1 ach jo, taxikáři na sebe už zase řvou.
2 ona si furt myslí, že jogurty jsou otrávený.
1 ale taxikáři na sebe už zase řvou!
2 doteď se podezřívavě rozhlíží po supermarketu. ty jogurty můžou být otrávený.
3 obaly, nápojové kartony, plastové kelímky, komu se vůbec dá věřit?
4 že i vzduch se zdá divný. tak trochu mží, je skoro mlhavo, je to takový jemný mrholení, až je celá promočená.
3 jestli je to vůbec mrholení?
2 slyšíš! jestli je to vůbec mrholení?
1 taxikáři na sebe už zase řvou. to je znamení, že se všechno vrací do normálu
4 musíš taky někdy vystrčit nos.
2 musíš si zas zvyknout na supermarkety. a na restaurace. autobusový zastávky.
3 je nutný zas čelit každodenní realitě.

1 i taxikáři na sebe už zase pokřikujou.
3 ne v televizi! v televizi doporučovali dvě věci: go to your local fbi-office! and go shopping!
4 jednu republikánům, druhou demokratům
3 je to občanská povinnost, dělat věci, co bys dělal i normálně. řekla.
4 normalita, řekl, a „naše ostraha“. jo, naše security.
6 protože armádu tu nikdo nechce navěky.
3 ale co – policajti, nebo armáda, stejně jsou k nerozeznání.
2 policajti, armáda a nic mezi tím.
4 přece musí existovat něco mezi. mezi tím přece musí být něco jako rodinka, co si hájí svoje teritorium.
1 ále, už brzo se jí znova zmocní nákupní horečka.
3 brzy se na to zapomene. záhy dojdeme zas k normálu.

1 koneckonců, taxikáři na sebe už zase pořvávají!
3 a new york times se vrátily k dělení na dobrýho a špatnýho bushe. na bushe pro zahraniční politiku a bushe pro domácí politiku. přičemž nikdo netvrdí, že by bush momentálně dělal dobrou zahraniční politiku.
5 povídá –
6 a předtím říkal někdo něco jinýho –
4 nejdřív ale řekl terry –
3 každopádně je jasný, že každý president potřebuje psa, jak říkal president truman, protože někdy je to jediný přítel, kterýho ve washingtonu má.
1 ale to samozřejmě není případ prezidenta bushe.
4 říkal terry.
6 ne – cože?
2 no říkal to ten televizní moderátor
6 jo tak, aha.
1 nejdřív je nutný pochopit, co se vlastně děje.
2 jenže to neví nikdo, ani prezident, a terry už vůbec ne.

pauza.

3 taky se po každým telefonátu pomodlí?
4 a každý ráno vítá povzdechem
1 a v protější budově hořely sem tam světla –
2 a možná jsou pořád všechny jogurty otrávený –
1 jenom ty taxikáři na sebe už zase řvou.
2 – určitě jsou otrávený.
pauza.
teda myslela si o sobě, že je střízlivější.
pauza.
jo, myslela, že je mnohem střízlivější, než se ukázalo.
pauza.
ale ke skutečnýmu vystřízlivění u ní nedošlo.
pauza.
teda myslela si o sobě, že je střízlivější.
pauza.
jo, myslela, že je mnohem střízlivější, než se ukázalo.
pauza.
ale ke skutečnýmu vystřízlivění u ní nedošlo.

6 jestli o tohle jde? přihlížet, jak se amerika stává světem sama pro sebe, amerika a její vnitřní prostor. jako věčný singulár? jo, americký egocentrismus se zas hlásí. všude se šíří a všechno pohřbí.
5 jasně.
3 jasně.
1 přitom se nanovo vyhlašuje 21. století –
2 nepřítel jako strašák! nepřítel jako strašák!! na něj reagujeme.

3 ale začlo 21. století doopravdy?
4 jo, 21. století začlo nanovo.
3 být jako ty obyčejný lidi v televizi.
4 jo, nejradši jako ty obyčejný lidi v německý televizi. je jasný, že německá televize dává člověku mnohem větší pocit bezpečí než americká.
3 být tak obyčejným německým člověkem z německý televize.

 

II. venku. (metro)

čekat. v řadě. chaos. nevraživost.

 

1.

5 teda svět už není, co býval.
6 to už říkal.
4 všechno je tak nějak úplně jiný. čelíme úplně nový situaci.
6 to už taky říkal.
3 nic není jako dřív.
6 hele, ty se pořád jenom opakuješ?
2 no jo.
6 opakujou se!
1 vážně se opakujou.
6 to jako fakt.
5 svět už není, co býval.
2 no jo.

 

2.

otřeseni rovným dílem

2 nejdřív se to k ní vůbec nedoneslo, byla na veletrhu a tam nemůžete všeho nechat, vyskočit a utéct, a stejně to vzápětí všichni udělali, všichni běželi k televizi, a vy najednou taky běžíte k televizi a nemůžete tomu uvěřit. nikdo nemohl uvěřit tomu, co viděl.

1 někdo prý náhle vešel a přerušil schůzi. a to bylo ten den všechno. nic se ani nehnulo. ačkoli úplně s prací přestat nešlo, takže se ještě chvíli předstíralo, že se pracuje, na druhou stranu je třeba říct, že během půl hodiny se celá země zastavila, jak se aspoň domnívá. ale v tu chvíli na to samozřejmě nikdo nemyslel, vlastně se o tom vůbec nepřemýšlelo. jinak by se hned objevily výpočty, co takový pracovní výpadek stojí, takový celkový všeněmecký pracovní výpadek, ale v tomhle případě na to, pokud je mu známo, nikdo ani nepomyslel. stejně by ho to ale zajímalo.

6 k úplné nečinnosti tedy nedošlo.
5 muselo se čekat, až skončí šichta.
6 přicházeli pacienti. ustavičně se ptali, je něco nového?
5 a zákazníci. hned bylo znát, kdo už to ví a kdo ne.
4 musela to odmoderovat, odmoderovat prvních sedm hodin v kuse.
3 a pořád dostávali nové informace, které museli nejdřív zpracovat.

2 nikdo nic nevěděl. nikdo prý nevěděl, co si myslet, jak všichni pořád říkali. nikdo nevěděl, jak by se měl cítit. šok – to jistě! zděšení – určitě! „člověk cítí pouze zděšení,“ říkalo se nepřetržitě. a přitom taková nejistota, co mají cítit. co teď bude, ptali se všichni.

3 zrovna na cenu ropy tedy prý nemyslela. ačkoli na ni myslet měla, jak se později ukázalo. protože spousta lidí na cenu ropy myslela a pěkně se na tom napakovali, když se člověk zpětně podívá na tržní cenu. ale to se všeobecně doporučuje, zpětně se podívat na tržní cenu a popřemýšlet o trhu, protože „něco takového není zadarmo, něco to stojí“, a pak vyvstává otázka „kde se ty peníze vzaly?“, jenže tím už se teď nikdo zaobírat nemusí, protože je nad slunce jasné, že peníze na ten útok byly z burzy, že to byly zisky z finančních spekulací, tím si prý je celkem jistá, to že je dávno prokázané. a nad tím by se měli lidi zamyslet.
6 kdo komu ukradl práci, ptal se sám sebe při prvním přehrávání těch snímků, ale to se ještě pracovalo. kdo vzal komu práci, a pak ty snímky, to k sobě nešlo. asi by úplně neřekl, že to bylo nepatřičné, ale proč vlastně ne. jistě, v jednu chvíli se všichni chovali tak trochu nepatřičně, nikdo prý nevěděl, jak reagovat, všem trvalo, než jim to došlo. a tak zpočátku pokračovali v práci.

2 taky pokračovala v práci. dozvěděla se to, když dělala jedno interview, a nejdřív se ptala dál, držela se tématu a postupně začala tu situaci do rozhovoru zapojovat. a najednou se přistihla při otázce, co si o tom tázaný myslí. to ta její profesionalita, omlouvala se, která ji prý nakonec pěkně vyděsila, to přiznává. aspoň chvilku měla mlčet.
poprvé prý se přistihla při profesionálním chování, které ovšem bylo v tu chvíli kontraproduktivní, jak se záhy ukázalo, nejprofesionálnější bylo nereagovat profesionálně, ale to pochopila, až když se podívala na zprávy.
všichni se nejdřív za svoje profesionální chování omlouvali. zažila to už tolikrát, člověk má odjakživa pocit, že se musí za svoje profesionální chování omlouvat, ale nemůže snad hned všeho nechat –
no, co měla taky dělat, jako moderátorka musela správně zareagovat.
„nesmíš ztratit nervy.“
odmoderovala v kuse celkem 7 hodin, nepřetržitě musela reagovat na přímý přenos z místa katastrofy. na snímky, co dostávali. a jako televizní moderátorka prý nemohla reagovat, jak by chtěla, jako moderátorka musela zachovat klid, nesměla ztratit nervy, nesměla na sobě dát nic znát.

má prý k americe blízký vztah, tedy byla tam už tolikrát. má ty ulice před očima, v podstatě má v hlavě plán celého města. dokáže si vybavit každou ulici. má k tomu městu osobní vztah. vlastně se tam seznámila se svým mužem, vzala si v podstatě američana, i když je to němec, srdcem je v to američan.
němci se vůbec seznamují spíš v americe, to už se jí hodněkrát potvrdilo, většina jejích známých se zná z ameriky. ona aspoň poznala svého muže v americe a tam s ním častokrát šla na večeři, na tom se pro ni nic nemění. to platí i nadále. jenom chce říct, že bude vždycky tvrdit, že svého muže poznala v americe, a nenechá si to vzít, byť se to děje na německé půdě!

3 stejně se všichni dál omlouvali za to, že jsou profesionální.
5 no jo.
6 všichni se pořád dokola omlouvali, že jsou profesionální. nedalo se na to připravit, a tak prostě pokračovali v práci.

3 takže se ještě jednou omlouvám.
6 teď ale vážně. fakt nás to mrzí.
5 fakt sorry.
4 jo, sorry jako.
5 ale američani nám to ani trochu nevěřili.

5 má prý v domě za sousedy pár američanů, takže už delší dobu žije s američanama, ty samozřejmě hned informovala. a oni ještě nic nevěděli. a nejdřív tomu nevěřili, a jakmile tomu uvěřili, všimla si, že jsou totálně mega v šoku. jo, američani u ní v domě byli teda mega šokovaný. nějak jinak než ostatní normálně.

1 on prý taky v jednom kuse potkával američany, teda novinářky, pracovnice zákaznické podpory, manažery provozu, co se považovali za američany nebo se zřejmě v američany proměnili, „malé američany“, jak říkali. najednou byli kolem něj samí malí američani, takže se musel prodrat všemi těmi novináři, pracovníky zákaznické podpory a manažery provozu, ze kterých byli fakticky malí američani a taky na něj koukali ták smutnýma očima. až se z něj najednou stal katastrofickej paranoik! a poznal, že jako katastrofickýmu paranoikovi mu nepřetržitě vyprávěj, před čím se dá utéct a jak přežít.

Z německého originálu Fake Reports, Frankfurt am Main, S. Fischer Verlag, 2002, s. 3–13, vybraly a přeložily Zuzana Augustová a Veronika Švecová

Chviličku.
Načítá se.
  • Kathrin Röggla

    (1971, Salcburk, Rakousko), studovala germanistiku a žurnalistiku na univerzitě v Salcburku a později v Berlíně. Od roku 1990 publikuje prózu a rozhlasové hry, od roku 2002 také divadelní texty. Podílela ...
    Profil

Souvisí

  • Werner Schwab

    Antiklimax

    Po včerejšku přeplněném žalem a všechny lidi zahnívajícím předvčerejšku chce to dnes bezstarostně bezkrevný šťastný den, říká matka, jinak nebude už dovolená pro obličejní výraz lidských niterných vnitřností.

    Beletrie – Drama
    Z čísla 16/2019
  • Přítel: Objednali si u tebe pamflet. Jednáš s Böhmem, ne s Fučíkem. Snad si nemyslíš, že se změnili?
    Spisovatel: Poučili se. Teď jim to došlo. Vědí, že nás budou potřebovat.
    Přítel: Jako oběti.
    Spisovatel: Ano, Pavel, Ludvík, Jaroslav, Zdeněk – to jsou noví mučedníci.
    Přítel: A ty jim takhle pomůžeš. – Vždyť je to umístěnka na Bory.
    Spisovatel: Přeháníš…
    Přítel:A ty sám se cítíš na kriminál?

    Beletrie – Drama
    Z čísla 14/2018
  • Ondřej Škrabal

    Zjevení pudla

    ne jen můj údiv / ale i faustův údiv / ten údiv nad údivem

    Beletrie – Drama
    revue Ravt 11/2018
  • Divadlo
    Antonio Fian

    Dramolety

    CHODEC: V žádným případě! Jihový- chodní Evropany jsme vůbec neměli přijímat! Nejsou dostatečně vyzrálí. Stejně tak Poláci, Češi a Slováci.

    Beletrie – Drama
    Z čísla 16/2016