(1971, Salcburk, Rakousko), studovala germanistiku a žurnalistiku na univerzitě v Salcburku a později v Berlíně.
Od roku 1990 publikuje prózu a rozhlasové hry, od roku 2002 také divadelní texty. Podílela se na aktivitách skupin Salzburger Autorengruppe a Salzburger Literaturwerkstatt. V letech 1990–1992 byla členkou redakce literárního časopisu erostepost. Pro svou experimentální práci s jazykem a dramatickou formou, kritiku médií a autorskou ironii bývá považována za následovnici Elfriede Jelinek. Používáním třetí osoby, nepřímé a nevlastní řeči v dramatu navazuje také na jazykovou stylizaci mluvené opery Ernsta Jandla Z cizoty (1979). Často pracuje s dokumentárním materiálem a vlastními rešeršemi a zabývá se aktuálními tématy migrace, klimatu, válek, terorismu a politických a ekonomických krizí západní společnosti zaměřené na výkon (my nespíme, 2004, mocní, 2010, nevyhnutelní, 2011, dětské války, 2012, normálně placení, 2017). Ve hře zúčastnění (2009) podobně jako Jelinek v jedné kapitole své hry Zimní putování tematizuje Röggla reakci veřejnosti na medializaci útěku Nataschy Kampusch od jejího věznitele. Samotná oběť se stejně jako u Jelinek ve hře vůbec neobjeví.

Roku 2015 byla zvolena viceprezidentkou berlínské Akademie umění, od téhož roku je členkou Německé Akademie pro jazyk a literaturu. V roce 2014 byla pozvána, aby realizovala Saarbrückou docenturu pro poetiku dramatu. V jejím rámci pronesla tři přednášky o vlastním pojetí divadla a profese dramatičky, které vyšly pod názvem Nesprávná otázka. Následně působila jako rezidenční autorka na Univerzitě v Duisburgu-Essenu a v roce 2017 absolvovala Profesuru pro poetiku na Univerzitě v Bamberku. Realizovala různé stipendijní pobyty, např. Newyorské stipendium Německého literárního fondu (2001). Její přítomnost v New Yorku v září 2001 se odrazila ve hře Fake Reports (2002).

Je nositelkou řady ocenění, například Ceny Alexandera Sacher-Masocha (2000), Ceny Bruna Kreiskyho za politickou publikaci (2005), Nestroyovy ceny za nejlepší hru (2010) nebo Ceny Arthura Schnitzlera (2012).

Od roku 1996 žije v Berlíně.
(Zuzana Augustová)