Hold přátelství

(† Antonínu Kosíkovi)

Jen si tak trochu špehnout
na kavalec si lehnout
K tomu si zapálit svíčku
Do míčku zapíchnout dýčku
Všechno je snadné, jasné
Čekají nás dni krásné

Mám někdy divné pocity,
příčinou jejich jseš nejspíš ty
Jarní očista kávou
je nesporně tou pravou
Když uslyšíme střelbu
schováme se v kvelbu

Soused si to maže na chleba

Soused si to maže na chleba.
Lidi se koukají divně,
on do toho ale plivne,
říká, že tak je třeba

Utře si dlaně do pleše,
aby se mu víc leskla,
potom prohrábne kokeše
dá si dvě vejce do skla

Tisíc dostavníků

Tisíc dostavníků
má šídla zpeřený
poštěváky už jsou
vedrem vařený

Nebude to šimpanz
nebude to klíč
jenom poštěváky
letí klidně pryč

Křepký choroš v sudu
žehrá na osud
nic už nenastane.
Do výroby ne!

Zpěv z močálů

Brekotají žáby v tůni: kváky kváky,
máme umyté poštěváky
aťsi jaksi je to jisté
čistému vše čisté

Kostka

Mraky lížou poštěváky,
odlétají. A my taky
Umírání není konec
poštěváky na praporec!

Červená

Červená hlína Červené kameny
Na rukách ornamenty V mysli plameny

Červená země Červené kamení
Na nebi světluška K cestě znamení

Červená půda Tramtárie
Na cestě kamení trny patálie

Prašnou zemí Kde vane vítr v bolestných mračnech
Div že vrhají stíny útesy a křoví chundel

Červené mléko z kamene živí poštěváčků ston
Navždycky promazaný ariston

Tábořím

Luna zaplouvá za les jako lampiónová loď za útesy na vlnách vína poesie,
komu by se dnes chtělo spát, pokud není znaven
pustým nicneděláním a střízliv, namísto aby se opil
                                   jak mu touha káže?

Prosvítá chladivé lunární světlo
mezi peřenými hroty stromů a svítání je daleko dosud,
tak posilme ten proud, ať nás unáší
na peřejích hovorů a nicnedělání, na kaskádách
myšlenek a odmlk plných příslibů naplnění cikotavých poštěváčků!

S prvními ptačími trylky půjdeme spát,
není lepší ukolébavky a probuzení

Bezrozměrný verš

Tak to chodí tak to bývá
že se večer slunce skrývá

tak to bývá tak to chodí
plul jsem jednou parolodí

vypluli jsme z přístaviště,
vrátili se a zas příště

v různých taktech život plyne
znenáhla je všechno jiné

je to fuška je to dřina
vyšívání dírkařina

veselo a smutno na střídačku
za rozmarných zpěvů poštěváčků

tak cítí se Bolek a Lolek
bez prachů pití a holek

V kapse placku rumu, cigár pár a prasklou gumu
to mi nestačí, já chci život jinačí

* * *

Les jitra plný poštěváků
zní cvrlikáním neoblomných znaků
z ohniska radiantu kytice poštěváčků vyletí
až Luna blýskne jasem noci okvětí

Na zářném nebi v růžojasu mráčků
táhnou vrkočivá hejna poštěváčků
vracejí se z nadpozemských krajů
kypící tajemstvími rajských jinotajů

Na sluneční straně hor

Na sluneční straně hor
vedou líbezné stezky v bor

Na slunečné straně ulice
užiješ chladu z probdělé noci

Na slunečné straně řeky
začíná vesna o týden dřív

Na sluneční straně lesa
vyspávají zajíci svůj lehkonohý sen

Tam na sluneční straně
poštěváky lížou si laně

Holubí ulice

Vrků vrků
další den bez ústrků
večer skončíš kdy se ti zachce
ráno si dáš víno na náplavce

Vrků vrků
další den bez ústrků