Lidé
(1981), básník a prozaik, držitel Ceny Evropské unie za literaturu (2014) a ceny Česká kniha (2014), rovněž nominovaný na Magnesii Literu (2014) v kategorii próza, Cenu Josefa Škvoreckého (2014) a Cenu Jiřího Ortena (2010). Vystudoval sociologii a religionistiku na Masarykově univerzitě a dramaturgii na JAMU. Pracuje jako redaktor nakladatelství Host, rovněž pro časopis téhož jména; spolupracuje rovněž s týdeníkem Respekt. Debutoval básnickou sbírkou První život (Větrné mlýny, 2007). Za povídkový soubor Hra pro čtyři ruce (Druhé město, 2009) získal nominaci na Cenu Jiřího Ortena. Román Dějiny světla (Host, 2013) byl oceněn Cenou Evropské unie a Cenou Česká kniha. Dílo Jana Němce vyšlo v překladech do devíti jazyků.
Doba Olegů Susů a Janů Lopatků je definitivně za námi. Literární kritika jako řemeslo zanikla, to, co ji dnes nahrazuje ve stejném dresu, je víceméně marketingový nástroj. Připouštím, že někteří se snaží držet praporu, ale jsou to jen takové mše pro hrstku podobných blouznivců. Role se otočily, nejdřív se „vymyslí“, nebo spíše převezme výraz, a pak se teprve naplní. (Jakub Šofar)
V situaci, kdy Evropa prochází a bude procházet rozsáhlými společenskými změnami, tahle cenzura ještě urychlí už teď probíhající banalizaci literatury a ztrátu jejího smyslu.
Emil Hakl
Ten příběh pro všechny; ta věda; ta tolkienovská pasáž; ty barvy; celá ta kniha!
Jan Němec & Liliputin, povídky z války: Táborský křest se odehraje ve čtvrtek 24. listopadu od 18 hodin v knihkupectví Jednota.
Jan Němec, spisovatel a šéfredaktor literárního měsíčníku Host, představí svou novou povídkovou knihu Liliputin. Kniha obsahuje pět povídek – dvě západní, dvě ukrajinské a jednu ruskou. Všechny jsou o válce, nicméně není vždy jasné, kdo je vlastně nepřítel. Moderuje novinář Petr Vizina.
Knihovna Václava Havla zve na setkání a autogramiádu autorů 22. pokračování Velkého knižního čtvrtku.
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
Večer Knihovny Václava Havla, kdy nad knihou Znamení neznámého s autory Janem Němcem a Petrem Vizinou hovoří Denisa Červenková a Alice Koubová.
Doba Olegů Susů a Janů Lopatků je definitivně za námi. Literární kritika jako řemeslo zanikla, to, co ji dnes nahrazuje ve stejném dresu, je víceméně marketingový nástroj. Připouštím, že někteří se snaží držet praporu, ale jsou to jen takové mše pro hrstku podobných blouznivců. Role se otočily, nejdřív se „vymyslí“, nebo spíše převezme výraz, a pak se teprve naplní. (Jakub Šofar)
V situaci, kdy Evropa prochází a bude procházet rozsáhlými společenskými změnami, tahle cenzura ještě urychlí už teď probíhající banalizaci literatury a ztrátu jejího smyslu.
Emil Hakl
Ten příběh pro všechny; ta věda; ta tolkienovská pasáž; ty barvy; celá ta kniha!
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.
Co považujete za nejdůležitější přínos České transpersonální konference 2016?
S Janem Němcem o mystice, nepřítomném celku i krizi našeho postoje k bližnímu
Kdežto Milan Kundera je… náš nepřítomný otec, vypadlo ze mě. A jak jsem to řekl, věděl jsem, že jsem připadl na jednoduché přirovnání, které budu moci používat i v případě dalších skupin, pokud se na Kunderu budou ptát.
Barbar je především ten, kdo neuznává lidství druhých, kdo jejich lidství relativizuje nebo popírá – ať už na základě barvy kůže, víry, nebo kulturních hodnot.
Spokojili bychom se myslím s krátkým prohlášením a okamžitým suspendováním andělů, kteří brány Ráje hlídají.
