Pamatuji se živě, jak při Králově replice Zagajewskému zablesklo v obličeji a jeho tvář se proměnila z naučené klidné uvážlivosti do šťavnaté a rošťácky úsměvné grimasy reagujícího debatéra.
(1977, Teplice), básník a kritik. Vystudoval učitelství na ZČU v Plzni, kde byl členem literárního Ason-klubu. Žije v Praze. Básně publikoval v celostátních novinách (MFD, Salon Práva), literárních časopisech, v rozhlase nebo na tabulích v metru. Z jeho tvorby vznikly příspěvky pro dva almanachy Máj, antologii Od břehů k horám či Údolí neklidu, Antologii nové české literatury, Antologii české poezie, nejnověji pak pro Nejlepší české básně (ročníky 2012 a 2013). Juvenilní verše shrnuje sbírka Po zarostlém chodníčku (CKK sv. Vojtěcha 2002), následovala Sonáta pro vnitřní hlas (Fraus 2005). Básnickou tvorbu druhé životní dekády mapuje Výběh slov (Weles 2008), odkud pochází několik textů přeložených do italštiny (Rapporti di errore, Milano 2010). Sbírka V černé i v bílé (H_aluze 2011) zahájila novou tvůrčí etapu. Pod pseudonymem Karel Hynek Brácha publikoval básnickou skladbu – máchovskou parafrázi Bác! (Pro libris 2013). Poslední vydanou kolekcí jsou verše inspirované tématem noci a cesty. Sbírka vyšla pod názvem Pod Hádovou zmijovkou (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2015). Jako publicista se věnuje literárním recenzím, především z oblasti poezie: PLŽ (Plzeňský literární život) od r. 2003, v letech 2006–2007 tu vedl vlastní kritickou rubriku „Ve jménu Šaldovy hole“, dnes přispívá či přispíval kritikami do časopisů Tvar (pravidelně od roku 2013), Weles, Host či na czlit.cz. Versologickou studií doprovodil titul Vrchlický erotický (Paseka 2011).
Literární reflexe otiskuje nejčastěji v časopisech Tvar, Weles a Host.
