Spisovatel Patrik Linhart, vždy jako z prvorepublikové
škatulky, koketník a humorista, měl neodolatelnou
balící techniku. Objednal griotku, sobě i dámě,
a sladkými polibky se k té které přilepil.
(1995, Mělník) zkráceně Sigma, je autor působící převážně na pražské poetické scéně. Coby básník debutoval na pražském Cross Slamu. Od té doby pravidelně vystupuje na různorodých čteních a festivalech. V roce 2019 začal spolumoderovat večery autorské tvorby „Poezie, vole!“ (do r. 2022) a stal se finalistou MČR ve Slam poetry. Jeho texty vyšly v časopisech Tvar, Foezie, Dotyky (SK), Romboid (SK), v Lidových novinách, Reflexu, na portálech Nedělní chvilka poezie, Divoké víno, Manifest úzkosti ad. Byl publikován ve sbornících Co číhá v temnotách (Golden Dog, 2020), O čem sní noční můry (Golden Dog, 2024), Poločas rozpadu (Unijazz, 2020), Zpěvy ulice (2023). Jeho povídka O čem sní imagináti vyšla v první české antologii zaměřené na bizarro fiction Bizarropolis (Carcosa, 2022). Vyšly mu dvě samostatné básnické sbírky Tak akorát čas jít domů (Nakladatelství Petr Štengl, 2023) a Lidi, nebuďte kreténi (Bor, 2023). Na podzim 2024 mu vyšla první samostatná próza Inge si pomyslela, že je to vlastně smutné (Dobrý důvod).