Význam je v jazyce jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů. Je zřejmě nejdůležitější složkou komunikace, ale zároveň je ve srovnání s formou mnohem těžší jej uchopit a shodnout se na něm.

Poslech podcastů a audioknih rozhodně není méněcennější než čtení článků a knih. Každý člověk funguje jinak, a tak poslech pro mnoho lidí představuje lepší způsob, jakým se na přijímané informace soustředit a vstřebávat je.

Setkal jsem se s představou, že lingvisté přece musejí umět spoustu jazyků, protože co jiného by mělo znamenat, že je studují… Nebudu lhát, nadaným polyglotům trochu závidím. Avšak i jeden jediný jazyk ve všech svých varietách a individuálních odstínech utváří nekonečně bohatý svět, jehož studiem lze strávit celý život.

V této rubrice (volně navazující na rubriku „Zen tem“ Michala Škrabala, Václava Kahudy a Vojtěcha Němce) bych nechtěl psát jen „o“ jazyce. Rád bych nabízel především vhled do lingvistických témat, teorií a metod, které jazykový materiál nepitvají pro jazyk samý, ale jsou přínosné pro zkoumání a chápání lidské mysli i společnosti.