Asi najsvetlejším a najnádejnejším momentom v marazme uplynulého obdobia bolo vypískanie ministerky kultúry na medzinárodnom folklórnom festivale Jánošíkove dni v Terchovej.

Pošramocené a stále zraněné Sarajevo otevírající náruč autorům všech národností i náboženství a publikum přijímající různorodost je nepochybný důkaz toho, že literatura bez obtíží překlenuje mosty a umí poskytnout bezpečný mezigenerační i mezinárodnostní prostor. Přitom toho sama vyžaduje tak málo.

Stejně jako v roce 2021, i letos se ke kulatému výročí od úmrtí světové literární ikony konají mnohé připomínkové akce. Tématem 29. ročníku Světa knihy byla německojazyčná literatura a tváří tohoto ročníku se stal právě Kafka.

Hlavním předmětem zájmu slam poetry není projev psaný, ale verbální – pronášený živě v nějakém podniku nebo klidně pod širým nebem, každopádně před publikem, nejlépe platícím. Papírové knihy z rostoucí poslouchací mánie v populaci, kterou „hypuje“ i slam, moc netěží.

Píše nás tu tedy opravdu hodně. Kromě výše zmíněných stojí určitě za zmínku třeba známý cestovatel a budějcký rodák Láďa Zibura, Lukáš Csicsely, Radim Bártů, Zbyněk Mrvík, Lukáš Boček, Hana Ditrichová nebo Josef Barták. Z jihu pochází i spisovatelka Hana D. Lehečková nebo Klára Vlasáková. Jsme v kontaktu. Vídáme se konstantně v různých sestavách.

Pracuje se na dvou místech, jedno je hala, kam se vozej saláty z pole a ty balí stroj do celofánu, druhé místo je „kuchyň“, tam se krájí zelenina, která se vozí do různých kuchyní.

Pak se knihy zaklapnou a večer skončí, ale život jde dál. Třeba i pro jakéhosi obchodníka, který po cestě z konference na konferenci toho dne, 15. září 2021, zaslechl v rádiu dvě povědomá slova: „Dante, Praha.“

Kulturní tipy.

Kulturní tipy na měsíc říjen (2017).

Kulturní tipy na září 2017.

Kulturní tipy na měsíc duben.

Kulturně-literární tipy na měsíc březen (2017).

Literární a jinak kulturní tipy na měsíc únor 2017.

Zajímavé akce na měsíc leden.

Tipy na prosincové akce.

Sborník Budoucnost měl být hlasem nové levice, generace, která se rozhodla vyndat kostlivce ze skříní, popasovat se s nimi, setřást ze svých beder hříchy svých předků. Namísto toho se kniha stala symbolem všeho, co je na současné levici špatně: přestala si sama sebe vážit a za byť jen malý úspěch se ochotně vrhla do chřtánu vykořisťovatelů.

Není ovšem na škodu knihu alespoň prolistovat, pokud chcete, stejně jako já, pochopit, odkud vítr vane, když se někdo veřejně staví proti snahám současného feminismu ve stylu: Mně nic nevadí, nikdo mě neznásilnil, já mám peněz a příležitostí dostatek… a zbytek už dořeší příroda, která nám jasně rozdala role.

Ohlasy. Polemika. Reflexe „ekolyrické“ výzvy a rozhovoru Radka Štěpánka a Pavla Zajíce s Jitkou N. Srbovou.