Začali jsme psát rok 2017. Sedmička na konci nám připomíná, že před čtyřiceti lety vznikla Charta 77, před dvěma sty třiceti lety se narodil Jan Evangelista Purkyně, před sto třiceti lety Josef Čapek a Josef Lada, před sto lety Josef Kainar a Heinrich Böll… Vybírám jen tak namátkou a s příslibem, že s podrobnější reflexí některých z těchto výročí se v průběhu roku setkáte na stránkách tištěného Tvaru. A nejen to. V předstihu roku 2018, kdy budeme oslavovat 100. výročí založení Československa, si dovolujeme „slavit“ vznik první republiky jaksi nanečisto už letos, každých čtrnáct dní na zadní stránce Tvaru – společně s Petrem Pithartem, který si vzal tuto nevděčnou rubriku na starost. A tak tedy začnu dnešní výběr literárních pořadů na leden básníkem, jenž právě za první republiky rozehrál svou osudovou hru s poezií.

Roudnice nad Labem, 12. ledna: Poezie Vladimíra Holana

Literární pořad sestavený z textů tohoto básníka nás zavede především do doby, kdy nesměl publikovat. Zákazu předcházela hádka v Goldhammerově vinárně v Křemencové ulici v lednu roku 1949 mezi Seifertem a Tauferem o význam Majakovského, jíž se Holan spolu s dalšími básníky také účastnil. V udavačské atmosféře, která v zemi panovala po únoru 1948, to mělo pro Holana i Seiferta fatální následek, jímž byl zákaz úplné publikace nových děl a omezené publikace těch starších. Publikační zákaz trvá přes celá 50. léta až do roku 1963, kdy začínají vycházet sbírky, které mezitím napsal. Roky publikačního mlčení komentoval později verši:

„Proč těžký je tvůj let, proč se tak pozdí? Mluvil jsem patnáct let do zdi…“

Na večeru v roudnické Galerii moderního umění v Očkově ul. 5 zazní jeho slavná poema Návrat (1948) a básně Sbohem (1949) a Óda na radost (1950) v dvojhlasém podání Mirka Kováříka a Radka Bláhy. Začíná se už v 17 hodin!

Po této cestě kráčí právě bytost.

Vábí-li jinocha voda z mnoha studní,

muž dychtí po prameni… Tento zde

(už podle kroku, který skoro poklekává) je muž.

A cizinec, už podle zevnějšku, který se tady stydí.

A přece rodák též, už podle plachosti,

s kterou si uhlazuje vlasy

a s kterou srovnává svůj dávný dětský rukopis

s právě cítěnou sloupcovou korekturou…

Brno, 14. ledna: Homér’s Memorial

Jste-li z Brna a okolí a underground pro vás není neznámý pojem, pak vyražte na v pořadí již 6. ročník vzpomínkového festivalu, který je věnován odkazu básníka brněnského undergroundu Pavla Homéra Ambrože a koná se od 18 hodin v Divadelním studiu Paradox v Křížové ul. 20.

Akci pořádají každoročně vydavatelství Ears&Wind Records společně s revue Dno. Na festivalu nevystupují jen umělci spjatí či inspirovaní Homérem, byť jich ovlivnil nespočet, ale pozvání přijala celá řada vystupujících i z jiných žánrů. Na šestém ročníku Homér’s Memorial bude také pokřtěna kniha Intergalaktické ego, která je společným dílem brněnského česnekového guru Luboše Vlacha a pražského antikváře Jiřího Kačura. Samozřejmostí bude aktuální číslo novin Uši a Vítr.
Přeji vám divokou undergroundovou jízdu! A pro pořádek ještě doplňuji podrobný přehled programu:

• 18:00 kapela Čočka
• 19:00 kapela Ťovajz & spol. (zhudebněná poema Milana Kocha „Hóra Láv“)
• 20:00 kapela Čerstvě natřeno
• 21:00 křest revue DNO č. 25, uvedení novin Uši a Vítr
• 21:15 kapela Česnekový palice (Luboš Vlach & Radim Babák) + Luboš Vlach & Jiří Kačur – křest knihy Intergalaktické ego
• 22:00 kapela Putrescin
• 23:00 kapela Hovězí křídla

Praha, 25. ledna: Bělorusko mimo Bělorusko

Snad vás nevyleká, dovolím-li si vás pozvat na „vzdělávací večer“. Nu ano, kdo se chce něco dozvědět o osudech běloruské emigrace za první republiky (vidíte, už jsme zase u ní), nechť přijde do Knihovny Václava Havla na uvedení knihy, která vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2016 na FF UK. Prostřednictvím biogramů významných osobností někdejší běloruské exilové komunity připomíná často tragická dilemata běloruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického života v prvorepublikové Praze. Zároveň je poukazem na tradici česko-běloruské interakce v akademickém prostředí, pokračující také v dnešních časech, kdy Bělorusko hledá své místo mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Kniha vznikla u příležitosti 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce (1921–2016), díky níž se mohli v Československu usadit exulanti z někdejšího ruského impéria, nejen Rusové a Ukrajinci, ale i poněkud opomíjení Bělorusové.

Nad problematikou někdejšího i současného běloruského exilu budou diskutovat historikové Petr Hlaváček a Pavel Kotau, autoři právě vydané knihy Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu (FFUK, 2016), dále publicistka a překladatelka Petruška Šustrová z Mezinárodního sdružení Občanské Bělorusko a pražský běloruský básník Max Šcur. Debatu moderuje Jáchym Topol, začíná se v 19 hodin.