14_SA_KRITICKYOHLAS-Paglia-obalka
Anna Luňáková

Když nás muži zachraňují na sněžných skútrech

Není ovšem na škodu knihu alespoň prolistovat, pokud chcete, stejně jako já, pochopit, odkud vítr vane, když se někdo veřejně staví proti snahám současného feminismu ve stylu: Mně nic nevadí, nikdo mě neznásilnil, já mám peněz a příležitostí dostatek… a zbytek už dořeší příroda, která nám jasně rozdala role.

Reportáže – Kritický ohlas
Z čísla 14/2020
Chviličku.
Načítá se.
  • Anna Luňáková

    (1993) je básnířka, prozaička a divadelní performerka. Studovala filosofii na FF UK v Praze a autorské divadlo na DAMU, v současné době je doktorandkou a věnuje se francouzsky psané literatuře. Zatím publikovala dvě knihy, román ...
    Profil

Souvisí

  • Nad knihou
    Daniela ŠterbákováTicho: John Cage, filozofia absencií a skúsenosť ticha

    Všechno je hudba?

    Reflektuje Anna Luňáková

    Už Wolfgang Amadeus Mozart si všiml, že hudba je ukrytá nejen v notách, ale i v tichu mezi nimi, a jiní zas, že je lepší nemluvit, pokud slova nejsou lepší než ticho. V případě Johna Cage nejde jenom o „toho performera, co zahrál ticho“, ale o celý kontext myšlenkového pohybu, ve kterém jeho pokus vzniká.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 13/2020
  • Nad knihou
    kol. autorů

    Dívka jako ztělesnění trhu

    Reflektuje Anna Luňáková

    Čtenář nemusí ani souhlasit, ani se považovat za levicového, aby pro něj četba této knihy byla přínosem.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 12/2020
  • Nad knihou
    Georges CanguilhemPoznávání života

    Biologie pod pokličkou života

    Reflektuje Anna Luňáková

    Canguilhem píše, že pokud nechápeme problematiku vysoušení dolů (starou celá staletí), nepochopíme ani parní stroj. Pokud nevíme, jak funguje kolovrátek, nemůžeme rozumět lokomotivám. Racionalizace techniky nesmí dávat zapomenout na iracionální původ stroje.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 11/2019
  • Nad knihou
    Miroslav Petříček

    Být schopní se ztratit

    Reflektuje Anna Luňáková

    Vzhledem k nesmírné tíži vyrovnávání se s nemožným působí Petříčkova kniha jako (byť třeba nevyžádaný) dar, zvlášť v momentálním kontextu, ve kterém se tak obtížně prosazuje myšlení vůbec.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2019