Budu přece jen ještě trochu osobní. Toto číslo jsme začali připravovat, když pražskou ulici Na Florenci, kde redakce sídlí, ještě rozpalovalo pozdně letní horko. Tento editorial píšu, když zbývá pár dní do zimního slunovratu. Mezitím proběhlo mnoho setkání, debat a učení se novým věcem. Zároveň bylo dost času na to o lecčems popřemýšlet.

Já sám jsem Fosilie dosud nečetl, každopádně mě téma „mezigeneračního nedorozumění“ upomnělo na nečekaně mocný zážitek, který jsem měl nedávno v Bio Oko z filmu Přišla v noci. Pokud jste ho neviděli, dovolím si vám ho vřele doporučit. Protože po téměř třech dekádách starých Knoflíkářích je to první český hraný film, který se mi bezvýhradně líbil, ba který mne zcela nadchl.