Konec roku bývá také vhodnou příležitostí k bilancování. Jestliže se ptáme, proč si zpravidla bez přemýšlení koupíme v překladu dalšího nového Barnese nebo Oksanen – platil by některý z těchto důvodů i pro časopisy, mám na mysli hlavně právě literární? Mám-li být osobní, na bilancování mého prvního roku ve Tvaru je v předposledním čísle ještě brzy…

České vánoční koledy koření většinou v době barokní – těsně před preromantickým „slunovratem“. Hledat v nich environmentální motivy a pokoušet se tak přece jen najít spojnici mezi závěrem roku a tématem čísla by bylo násilné. Přesto nás, vezmeme-li do hry ony vnitřní rozpory, mohou dovést k jedné velmi barokní – a v důsledku velmi environmentální – myšlence: že záleží na světě jakožto celku, že každá bytost, i ta nejmenší, si zaslouží úctu. A soucit, samozřejmě.