V jistém smyslu být dobrým čtenářem znamená odvahu vyprázdnit se od svého malého já. Přerůst se. Nechat se vytrhnout, vtáhnout, pohltit četbou, znamená umlčet svoji konceptualizující mysl, která krouží v zajetí sebe samé.

Tato schopnost hlubokého vidění, které vysvobozuje krásu i z toho nejprostšího, se mi v tomhle nehostinném listopadovém čase jeví vysloveně jako léčivé býlí.

Jsem neskonale vděčný Sylvii Richterové, že mě naučila číst Čapka coby duchovního autora – ano, Čapka jako mystika svého druhu. Vida, v tom jsou si s tím Škrobem vlastně taky blízko, potkáte je potulovat se někde mezi sci-fi továrnou a mysticky obyčejnou zahradou.