Lidé
narodil se roku 1960 poblíž Chicaga, od 32 let žije v arizonském městě Tucson. Od téže doby každoročně na kratší či delší období přesidluje do Prahy. Překládá a propaguje českou literaturu, živí se jako publicista, redaktor a překladatel na volné noze. Sám píše, u nás mu v českém překladu vyšly knihy Tajný (český) deník Fredericka Barona a jiné texty (Aequitas, 2007), Týden v tiché zemi (David & Shoel, 2009), Po stopách kyberkrále (David & Shoel, 2011). Jeho povídky a eseje byly publikovány v časopisech Host, Labyrint revue, Listy, A2, Psí víno, H_aluze; v Tvaru 13/2015 mu vyšla čtveřice krátkých „ireálných“ textů.
I když je můj malý průzkum spíše nekonvenční, může si nárokovat určitou akademickou legitimitu díky současnému a rozsáhlému zkoumání v oblasti materiální kultury a „biografií věcí“, které v posledních letech transformovalo naše chápání složitého světa spotřebitelské kultury.
Jako každá avantgarda, i hnutí Occupy trpělo nedorozuměními a mylnou charakterizací. Neexistenci „stranické platformy“ požadavků si mnozí vykládali jako „Occupy neví, co chce“.
Vidíme to v úvodní básni sbírky „Stahování mraků“, ve které protagonista sní o ženách s dlouhými bidly, jimiž stahují mraky, stejně jako o’odhamské ženy tradičně stahují ovoce z vrcholu osmimetrových kaktusů saguaro.
Jedinec, který kriticky analyzuje politiku a ideologie, je obvykle disidentem. A všimněte si, jak je s disidenty zacházeno. Tak například dreyfusardi, které jste zmínil. Jak s nimi zacházeli? Brutálně.
K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.
I když je můj malý průzkum spíše nekonvenční, může si nárokovat určitou akademickou legitimitu díky současnému a rozsáhlému zkoumání v oblasti materiální kultury a „biografií věcí“, které v posledních letech transformovalo naše chápání složitého světa spotřebitelské kultury.
Jako každá avantgarda, i hnutí Occupy trpělo nedorozuměními a mylnou charakterizací. Neexistenci „stranické platformy“ požadavků si mnozí vykládali jako „Occupy neví, co chce“.
Vidíme to v úvodní básni sbírky „Stahování mraků“, ve které protagonista sní o ženách s dlouhými bidly, jimiž stahují mraky, stejně jako o’odhamské ženy tradičně stahují ovoce z vrcholu osmimetrových kaktusů saguaro.
Jedinec, který kriticky analyzuje politiku a ideologie, je obvykle disidentem. A všimněte si, jak je s disidenty zacházeno. Tak například dreyfusardi, které jste zmínil. Jak s nimi zacházeli? Brutálně.
K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.
S G. S. Evansem o Karlu Mayovi, mecenášství a aktivismu v USA a o irealistech.
