08_slovo
Greg S. Evans

Češi dobývají Arizonu

I když je můj malý průzkum spíše nekonvenční, může si nárokovat určitou akademickou legitimitu díky současnému a rozsáhlému zkoumání v oblasti materiální kultury a „biografií věcí“, které v posledních letech transformovalo naše chápání složitého světa spotřebitelské kultury.

Drobná publicistika – Slovo
Z čísla 12/2022

Ve své nedávno vydané knize Češi znovu dobývají vesmír (Mladá fronta, 2018) se Kamil Miketa pustil do pátrání po „českých stopách v kosmu“. Inspirován jeho knihou jsem se i já pustil do podobného průzkumu. Zatímco jeho pátrání po českých artefaktech bylo zaměřené na celou sluneční soustavu, moje pátrání se týkalo omezenější části kosmu – bazarů a antikvariátů v arizonském městě Tucson. Skutečnost, že můj průzkum měl takto omezené zaměření (a důvod, proč jsem ho vlastně vůbec podnikl), způsobily různá opatření přijatá v reakci na epidemii koronaviru. I když naše lockdowny nikdy nebyly tak přísné jako v Evropě, stejně jsem nemohl chodit do galerií, knihoven nebo kaváren. Mohl jsem však chodit do antikvariátů a bazarů, které kupodivu převážně zůstaly otevřené, a proto se staly hlavním místem mojí kulturní „rekreace“.

A protože jsem nemohl ani cestovat do Evropy, měl jsem hodně času a příležitostí prohledávat velké hromady darovaných knih, uměleckých děl, oblečení, nádobí, DVD, cédéček, a dokonce i videokazet. Nemůžu samozřejmě tvrdit, že můj průzkum byl vědecky systematický, ale věřím, že výsledky alespoň trochu objasní míru a povahu přítomnosti české kultury a průmyslu v jedné části Spojených států.

 

Místa výzkumu

Průzkum byl proveden v pěti obchodech v centrální čtvrti Tucsonu, z nichž dva byly velké antikvariáty a tři bazary. Nejproduktivnějším místem byl velký katolický charitativní bazar, který se nazývá St. Vincent de Paul (dále jako SVdP). Obchod leží mezi poněkud gentrifikovanou, tedy bohatnoucí čtvrtí sousedící s centrem města, a převážně mexicko-americkou jižní čtvrtí. Důležitější než (kulturně zajímavé) okolí je však venkovní dvůr prodejny, kam se dává darované zboží, které podle zaměstnanců nemá komerční hodnotu. Tato venkovní plocha poskytla proto další měřítko (v tom smyslu, že výběr tam je relativně nefiltrovaný) počtu a typů českých kulturních a výrobních artefaktů, které se nacházejí v domácnostech a sbírkách obyvatel města.

 

Kategorizace stop

Přestože Miketa své nálezy neroztřídil do konkrétních kategorií, můžeme z nich vyvodit tři kategorie českých stop v kosmu: 1.) Předměty české výroby (např. Magion 1, umělá družice Země vypuštěná v roce 1978, která zkoumala ionosféru na orbitě); 2.) Přímé projevy české kultury (např. „Dvořákova Novosvětská přistává na Měsíci (nejen) s Apollo 11“, tj. nahrávka symfonie na palubě Apolla); a 3.) Předměty nepřímo českého původu (např. „astronauti s českou DNA“, tj. tři astronauti s českými předky: Eugene Cernan, Jim Lovell a John Blaha).

Tyto tři kategorie použiji v prezentaci výsledků svého průzkumu.

 

Předměty české výroby

Předmětů české výroby bylo devět. Není asi divu, že většina z nich (č. 1-6) má přímou souvislost s turistickým průmyslem.

1.) Hrnek skleněný: Na matném skle ilustrace od Jiřího Votruby zobrazuje siluetu postavy Franze Kafky stojícího na pražské ulici. To je jeden z předmětů, které vyrábí společnost FunExplosive a jež se prodávají v turistických obchodech po celé Praze. V prodeji na SVdP (uvnitř) za $1.50 (= 35 Kč, v obchodech v Praze stojí 199 Kč).

2.) Litografie: Malostranská mostecká věž Karlova mostu. Značení: vlevo dole „18/60“; ve středu dole „Praha“ a datace „2001“; vpravo dole „AH“. Předpokládám, že pochází od výtvarníka, který prodává svá díla turistům na Karlové mostě. SVdP (uvnitř) za $25.00.

3.) Sada barevných fotografií: „Pražský hrad / Пражский Град/ Die Prager Burg / Prague Castle / Le Chateau de Prague,“ Karel Neubert (fotografie), Jiří Burian (text) (ČTK Press Foto, 1980). Sada 52 snímků Pražského hradu (včetně nádvoří, klenotů, korun, hrobek atd.) na silném lesklém papíře. Na zadní straně fotek je popis objektů v češtině, ruštině, němčině, angličtině a francouzštině (další text je v doprovodné brožurce). SVdP (venku) za padesát centů.

4.) Kniha (vázaná): Cowparade ve zlaté Praze = Cowparade in Golden Prague (Formát, Praha 2004). Z anotace knihy: „Tato krásně vypravená fotografická publikace má být tečkou za akcí CowParade Prague 2004. Akce happeningového charakteru probíhala v Praze od začátku června do konce září 2004.“ SVdP (uvnitř) za $1.50.

5.) Štuc 0,3 l („Made in Czech Republic“ – www.suvenyry.cz): Hnědo-béžové zbarvení, s vyobrazením chrámu Matky Boží před Týnem, pečetí sv. Václava, erbem zemí Koruny české a nápisem „PRAGUE CZECH REPUBLIC – Church of Our Lady Before Tyn – Old Town Church“. Bazar za $7.00.

6.) Kniha (brožovaná): A Brief Guide to Prague (V RÁJI, Prague 2006, překlad z češtiny). Přestože turistických průvodců Prahou a Českou republikou bylo mnoho, ten průvodce, složený převážně z barevných fotografií známých pražských pamětihodností, byl jediný vydaný v České republice. SVdP za $1.00.

7.) Kniha (brožovaná): Marek Nekula, Franz Kafka and His Prague Contexts (Charles University in Prague – Karolinum Press, Prague 2016). Přeložena z češtiny do angličtiny (v češtině však nikdy nevyšla). Tuto akademicky zaměřenou studii jsem koupil v antikvariátu. Poznámka na vnitřní straně uvádí, že obchod knihu získal v listopadu 2019, a já jsem ji našel a koupil (za $7.50) o pět měsíců později.

8.) Porcelánové misky: Dvě porcelánové misky s květinovými vzory, na spodní straně štítek s nápisem „Fine Bohemia China, Czechoslovakia“. Bazar za $2.00.

9.) CD: „Dvořák – Rusalka – Opera In 3 Acts – Beňačková, Ochman, Drobková, Novák – Czech Philharmonic and Chorus Vaclav Neumann – Made in Czech Republic“ (Supraphon 10 3641-2 633). SVdP za 50 centů.

 

Přímé projevy české kultury

10.) CD: Antonín Dvořák, Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“, Op. 95, B. 178 (různé verze). Novosvětská symfonie byla jediným českým kulturním projevem, který se objevoval všude. V bazarech, mezi neroztříděnými hromadami cédéček populární hudby, broadwayských muzikálů, gospelových nahrávek a mnoha různých verzí Beethovenových symfonií, Rachmaninovových klavírních koncertů, Chopinových sonát, Ravelova Bolera, jsem našel patnáct cédéček obsahujících část nebo celou Novosvětskou symfonii (např. CD s názvem „Dvořák: Greatest Hits“ obsahuje jen „Largo“, ale „Dvořák: The Great Symphonies“ obsahuje celou symfonii, spolu se Symfonií č. 8), i když žádné z nich nebylo v České republice ani vyrobeno, ani nahráno. Mezi těmito komerčně vydanými cédéčky jsem nenašel ani jednu nahrávku nějakého dalšího českého skladatele. Předpokládám, že nahrávky děl – např. Bedřicha Smetany – jsou k dostání u některého z mála dochovaných specializovaných prodejců CD a LP, ty jsem však v té době nenavštívil.

11.) Knihy (různé): Česká literatura v anglickém překladu: Jediným příkladem české beletrie, kterou jsem při svém průzkumu našel, bylo několik překladů knih od disidentských a emigrantských autorů z období normalizace, a všechny vyšly před dvaceti až pětačtyčiceti lety. Našel jsem např. pět titulů od Josefa Škvoreckého, The Republic of Whores [Tankový prapor]; The Return of Lieutenant Boruvka [Návrat poručíka Borůvky]; The Miracle Game [Mirákl]; The Bassaxophone [Bassaxofon]; a The Engineer of Human Souls [Příběh inženýra lidských duší]; a jeden titul od Ivana Klímy, My First Loves [Moje první lásky]. Ze dvou nejslavnějších románů, které popisují život za normalizace, The Unbearable Lightness of Being [Nesnesitelná lehkost bytí] a The Book of Laughter and Forgetting [Kniha smíchu a zapomnění] od Milana Kundery, jsem našel jen jeden výtisk prvního zmíněného románu. Narazil jsem však na tři méně slavná Kunderova díla – Laughable Loves [Směšné lásky: povídky], Slowness [Pomalost] a Ignorance [Nevědění] – což asi ilustruje nesystematičnost mého nevědeckého průzkumu. A jednou jsem objevil titul od Arnošta Lustiga, soubor povídek Diamonds of the Night [Démanty noci], který je součástí pozoruhodné edice jeho děl s názvem „Children of the Holocaust“ [Děti holocaustu], kterou vydávalo nakladatelství Northwestern University v 70. a 80. letech minulého století.

Všechny výše uvedené tituly jsem však našel v antikvariátech (za $4.00 – $10.00). Jedinou knihou od českého autora v bazaru byl poškozený vázaný výtisk románu od Ivany Trumpové, For Love Alone [Jen z lásky] z roku 1992, který nabízeli v banánovce na dvoře SVdP za padesát centů. Tento román, který (na začátku knihy) také popisuje život za normalizace, je „příběh o mladé československé krásce a zázračné lyžařce, která pocházela ze skromných poměrů za komunismu, a stala se královnou mezinárodní smetánky. Zažijete také kouzlo a extravaganci jejího manželství s americkým obchodním magnátem ‚Adamem Grahamem‘ a jejich hořký rozvod“. Postava miliardáře jménem „Adam Graham“ je samozřejmě beletristická verze Donalda Trumpa, který autorku za tuto knihu zažaloval, protože byla, podle jeho právníka, „očividnou snahou propagovat části jejich životů“. První vydání vyšlo v nákladu 250 000 výtisků a kniha se okamžitě stala bestsellerem, podle něhož byl v roce 1996 natočen televizní film.

12.) CD: Archivní nahrávky z Tucson Winter Chamber Music Festival (různí skladatelé a účinkující): Soubor asi 20 cédéček z každoročního festivalu komorní hudby v Tucsonu. Každé CD, jednotlivě a profesionálně zabalené, představuje večerní vystoupení na festivalu, i když s upozorněním, že je to „archivní nahrávka, nerozmnožujte ani nevysílejte“. Šlo o nahrávky z let 1996 až 2019, a pět z nich představuje nejen stopu, ale živý a přímý projev české kultury. Všimněte si jak skladatelů, tak interpretů:

Březen 1996 (celý program): Leoš Janáček, String Quartet No. 1, „Kreutzer Sonata“ (The Prazak Quartet); Leoš Janáček String Quartet No. 2, „Intimate Letters“; Leoš Janáček, Sonata for Violin and Piano (Josef Suk, violin, Ralph Votapek, piano); Antonín Dvořák, Four Romantic Pieces, Op. 75 (Josef Suk, violin, Ralph Votapek, piano).

6. března 2003: Jiří Gemrot – Quintet for piano and strings (world premiere) (The Prazak Quartet)“ – dále byly na programu skladby od Mozarta, Ginastery a Dohnanyiho.

7. března 2003: „Bohuslav Martinů, Quartet for Oboe, Violin, Cello and Piano, H.315 (Allen Vogel, oboe; Vaclav Remes, violin; Michal Kanka, cello, Ewa Kupiec, piano); Antonin Dvořák, Piano Quintet in A Major, Op. 81 (Prazak String Quartet; Ewa Kupiec, piano)“ – dále byly na programu skladby od Schumanna, Delage a Bacha.

9. března 2003: „Sylvie Bodorová, Mysterium Druidum: Quintet for Harp and Strings (world premiere) (featuring Kateřina Englichová on harp); Antonin Dvořák, String Sextet in A Major, op. 48 (Prazak String Quartet; Paul Coletti, viola; Felix Wang, cello)“ – dále byly na programu skladby od Arenského a Spohra.

6. března 2007: „Josef Suk, Ballad Op. 3b in D Minor for Violin and Piano (Joseph Lin, violin; Xak Bjerken, piano); Bedřich Smetana, String Quartet No. 1 in E minor, ‚From My Life‘ (Prazak String Quartet)“ – dále byly na programu skladby od Mozarta a Schuberta.

Lze předpokládat, že tato cédéčka byla součástí sbírky (a možná i proto pozůstalosti) abonenta festivalu, která byla darována SVdP. Výše zmíněnou nahrávku Rusalky (č. 9) jsem objevil mezi těmito festivalovými cédéčky.

 

Předměty nepřímo českého původu

13.) Kniha (brožovaná): Sweet Adeline’s Collection of Czech Recipes and Other Favorites (Cookbook Publishers, Kansas 1992). Jediný příklad česko-americké kultury, který jsem našel. Kniha receptů byla součástí sbírky přibližně stovky takových kuchařek, která ležela v krabicích na dvoře u SVdP, téměř všechny vydalo nakladatelství Cookbook Publishers (jehož slogan je „You collect the recipes, we do the rest“). Vydávat takové knihy receptů, ve kterých církve, spolky, charity a firmy shromáždí oblíbené recepty svých členů nebo zaměstnanců, je v USA už dlouho běžnou tradicí. V tomto případě autorka knihy, Adela (Pospisil) Schulz, která je českého původu a se svým manželem provozovala penzion v Coloradu, vydala tuto knihu svých česko-amerických receptů pro poučení „hostů našeho penzionu, jejichž žádosti [o mé recepty] mě inspirovaly k sestavení této knihy“. Asi u poloviny receptů uvádí název jídla i česky, i když občas nedokonale, např. „knedlíky for zelí“.

14.) Kniha (vázaná): The Adventures of Good Comrade Schweik [Dobrodružství dobrého soudruha Švejka] od Helmuta Pütze – anglický překlad západoněmeckého románu [Die Abenteuer des braven Kommunisten Schwejk], který v roce 1968 vydalo newyorské nakladatelství Ungar. V románu, který se odehrává v období studené války, Švejk žije za komunismu a mate stranické funkcionáře. Román byl v SNR bestsellerem, ale v USA bylo toto vydání první a jediné. SVdP (venku) za padesát centů.

 

Závěr

I když je můj malý průzkum spíše nekonvenční, může si nárokovat určitou akademickou legitimitu díky současnému a rozsáhlému zkoumání v oblasti materiální kultury a „biografií věcí“, které v posledních letech transformovalo naše chápání složitého světa spotřebitelské kultury. To platí zejména o knize Second-Hand Cultures [Kultury z druhé ruky] (Berg–Oxford, New York 2003) od Nickyho Gregsona a Louise Creweho, která rozšířila biografii věcí nad rámec popisů prvního cyklu výměny v nákupních centrech nebo obchodních domech (v USA bych na takových místech neočekával žádné zboží vyrobené v České republice) a zaměřuje se i na druhý cyklus, tj. okrajové prostory prodeje jako např. second-handy, antikvariáty, bleší trhy a charitativní bazary.

A právě v těchto posledně jmenovaných prostorech můžeme účinně zkoumat a analyzovat přítomnost českých stop v USA. To nám umožňuje dospět k závěru, že většinu výrobků českého „průmyslu“ přivezli do Spojených států američtí turisté, kteří navštívili Prahu, a že přítomnost české literatury lze téměř výhradně najít ve starších vydáních románů od disidentských spisovatelů z doby normalizace, což naznačuje, že velký zájem amerických literárních kruhů o českou literaturu během studené války, když Češi prožívali „komunistický útlak“, už pominul. A že v oblasti hudby můžeme na jedné straně poukázat na předvídatelnou přítomnost Dvořákovy Novosvětské symfonie, ale na druhé straně vidět vzrušující možnosti nečekaných, poutavých a „živých“ projevů v podobě projevů současné české hudby a českých interpretů na místním festivalu komorní hudby.

Z angličtiny svůj vlastní text přeložil G. S. Evans – s poděkováním Aleně Heroutové za pomoc s českou verzí

Chviličku.
Načítá se.
  • Greg S. Evans

    narodil se roku 1960 poblíž Chicaga, od 32 let žije v arizonském městě Tucson. Od téže doby každoročně na kratší či delší období přesidluje do Prahy. Překládá a propaguje českou ...
    Profil

Souvisí

  • Jako každá avantgarda, i hnutí Occupy trpělo nedorozuměními a mylnou charakterizací. Neexistenci „stranické platformy“ požadavků si mnozí vykládali jako „Occupy neví, co chce“.

    Drobná publicistika – Komentář
    Z čísla 18/2021
  • 04_ohlednuti

    Vidíme to v úvodní básni sbírky „Stahování mraků“, ve které protagonista sní o ženách s dlouhými bidly, jimiž stahují mraky, stejně jako o’odhamské ženy tradičně stahují ovoce z vrcholu osmimetrových kaktusů saguaro.

    Drobná publicistika – Ohlédnutí
    Z čísla 5/2021
  • Chomsky_university
    Noam Chomsky
    Rozhovor s Noamem Chomskym

    Říkat autoritám to, co nechtějí slyšet

    Ptá se Greg S. Evans

    Jedinec, který kriticky analyzuje politiku a ideologie, je obvykle disidentem. A všimněte si, jak je s disidenty zacházeno. Tak například dreyfusardi, které jste zmínil. Jak s nimi zacházeli? Brutálně.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 9/2019
  • Karel Čapek
    Anketa s Václavem Kahudou, Christou Rothmeierovou, Irenou Douskovou, Istvánem Vörösem, Janem Němcem, Petrou Dvořákovou, Kristinem Kilsti, Petrem Pithartem, Markem Tomanem, Milanem Uhdem, Gregem S. Evansem, Jiřím Kratochvilem, Janem Sokolem, Markem Hejdukem, Pierre Pe’Erem Friedmannem, Umarem Azzamem, Rádi al-Namasi, Salmou Berdychovou, Eyadem Alaminem a Mansourou Ez Eldinovou

    Nejen kánon, ale i kanón!

    Ptá se Svatava Antošová

    K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 20/2018