Živoucí a vanoucí vesmír cítím z poezie Vladimíra Mikeše, básníka, prozaika, překladatele, dramatika a romanisty, který nám laskavě poskytl rozhovor, jejž s ním vedl náš kolega Vojtěch Němec.

Při pročítání tohoto rozhovoru jsem si vzpomněl na Flaubertovu myšlenku, že pro člověka je vždy prospěšnější o iluze přijít, nežli si je hýčkat. Idealizace českého venkova má v naší literární tradici tuhý kořen.