VM

Lidé

Vladimír Mikeš

Medailon

(1927, Choceň) je bohemista, romanista, překladatel a literární komparatista, studoval u profesora Václava Černého. Od půli 50. let překlá­dal z řady románských jazyků poezii a divadelní hry. Ukázky překladů poezie, původní básně, později eseje, glosy, kritiky a povídky publikoval v různých časopisech (Světová literatura, Souvislosti, Kritický sborník aj.), psal studie o literatuře a eseje o dějinách evropského dramatu, řadu let přednášel na pražské DAMU, jejímž děkanem byl v letech 1997–2000. Jako svébytný prozaik a básník vstupuje do české literatury až v posledních letech, kdy postupně vycházejí jeho texty vznikající od 70. let stranou jeho překladatelské práce a dalších angažmá. Po pro­zaické prvotině Zmizení (1969) byla sazba jeho románu Škodlivý prostor v témže roce rozmetána (vychází až 2012 v nakladatel­ství Prostor), zkraje normalizace mohla vyjít jen Zednická novela (1974), z rukopisných próz byly až po roce 1989 vydány texty Plovárna Léthé (Cherm, 2013) a Čtveročas (Protimluv, 2017). Jeho rozsáhlé básnické dílo doposud obsáhl dvousvazkový výbor Pozdní sběr / Poemy (Kniha Zlín, 2015) a sbírka reflexiv­ních veršů z let 2016–2018 Odkud to přichází? (Protimluv, 2021), za niž získal cenu Magnesia Litera za poezii. Za své celoživotní překladatelské dílo, korunované překladem Dantovy Božské komedie (Academia, 2009), obdržel v roce 2012 Státní cenu. Žije v Chocni.

 

 

Autor fotografie

Martin Mikeš

  • 07_poezie_m

    Když tu byl naposled Eco,
    chtěl se setkat, psal Havlovi, Havel
    pozval nás na oběd, pamatoval si,
    jak jsem u paní Feltrinelliové před dvacíti lety
    na Pomodora křičel, tak si je pozvěte
    do Itálie, bratry, a paní Ecová
    se ptala, co znamená to ano, které pořád
    my Češi opakujeme…

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 16/2025
  • Rozhovor s Vladimírem Mikešem

    Jazyk není hra

    Ptá se Vojtěch Němec

    Ale pochopitelně žiju ve všech těch časech, ale ten čtveročas, čtvrtý čas vstoupení do té řeky psaním, to je fantastické.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 10/2022
  • K čemu poezie, má nějaký
    smysl psát ji, když ji nikdo
    nečte. Ani nejbližší doma
    se tě nezeptají, co vlastně děláš,
    proč přemýšlíš nad dvěma řádky
    celý den, zdá se jim to
    pošetilé. Modli se a pracuj?

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 10/2022
  • mikes
    Rukopis
    Vladimír Mikeš

    Promluvené odpoledne

    Její kočka pomočila mu čepici
    odloženou na židli, odháněl ji
    z jejího klína, tak ho nenáviděla.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 4/2021
  • 07_poezie_m

    Když tu byl naposled Eco,
    chtěl se setkat, psal Havlovi, Havel
    pozval nás na oběd, pamatoval si,
    jak jsem u paní Feltrinelliové před dvacíti lety
    na Pomodora křičel, tak si je pozvěte
    do Itálie, bratry, a paní Ecová
    se ptala, co znamená to ano, které pořád
    my Češi opakujeme…

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 16/2025
  • K čemu poezie, má nějaký
    smysl psát ji, když ji nikdo
    nečte. Ani nejbližší doma
    se tě nezeptají, co vlastně děláš,
    proč přemýšlíš nad dvěma řádky
    celý den, zdá se jim to
    pošetilé. Modli se a pracuj?

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 10/2022
  • mikes
    Rukopis
    Vladimír Mikeš

    Promluvené odpoledne

    Její kočka pomočila mu čepici
    odloženou na židli, odháněl ji
    z jejího klína, tak ho nenáviděla.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 4/2021
  • Rozhovor s Vladimírem Mikešem

    Jazyk není hra

    Ptá se Vojtěch Němec

    Ale pochopitelně žiju ve všech těch časech, ale ten čtveročas, čtvrtý čas vstoupení do té řeky psaním, to je fantastické.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 10/2022
Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje