Trilobiti rozšlapaní na prach tvoří i tyto stěny.
My vláční a olejnatí po výměně pižma.
Studujeme stropy a výdechy pavouků.
V podzemí všech světů.
Lidé
(1978) vystudovala češtinu s literárněvědným zaměřením na Ostravské univerzitě a knihovnictví na Slezské univerzitě. Pracuje v Knihovně města Ostravy. Je autorkou sedmi básnických sbírek, dosud poslední se jmenuje Žena ve tvaru sklenice (Odeon, 2023). V roce 2012 byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky, v roce 2016 byla její básnická sbírka Žvýkání jader nominována na cenu Magnesia Litera a v roce 2019 získala cenu Jantar za literaturu. Její básnické texty vyšly v angličtině, němčině, polštině, slovenštině, portugalštině, rumunštině, španělštině a hindštině. Přítomné básně jsou z rukopisu sbírky Našli jejího tátu viset na provaze v hospodě naproti.
Trilobiti rozšlapaní na prach tvoří i tyto stěny.
My vláční a olejnatí po výměně pižma.
Studujeme stropy a výdechy pavouků.
V podzemí všech světů.
Asi na sobě úplně nepozoruju žádný kauzální vztah „kniha přečtena = vztah k přírodě změněn“. Spíš bych využil metafory, že jsem určitou „rezonanční deskou“, kterou různé zážitky (nejen) s literaturou postupně ladí a mění, jak dokážu v kontaktu s okolním světem rezonovat. (Jakub Caha)
Irena Šťastná je autorkou šesti básnických sbírek, z nich poslední nazvaná „Dny. Roky. A co víc?“ vyšla v roce 2021. Po chvíli zkoumání online snadno odhalíme, že jejím bydlištěm je obec Dobroslavice v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. O souvislostech bydliště a literárního bydliště duše a jiných lokacích autorských kořenů si píšeme v tomto rozhovoru na samém kraji roku 2023.
Foto: Radka Kratochvílová
foto: Daniela Otáhalová
Autorské čtení.
Ve starších mapách jsme našli neexistující polní cesty, ty obnovili a osázeli stromy, o které pečujeme na dobrovolnické bázi v pravidelných intervalech, prostřednictvím adopce.
ale my potřebovali být banální / a jen si povyndávat dreny / z hlubokánských ran.
Autorské čtení.
Trilobiti rozšlapaní na prach tvoří i tyto stěny.
My vláční a olejnatí po výměně pižma.
Studujeme stropy a výdechy pavouků.
V podzemí všech světů.
ale my potřebovali být banální / a jen si povyndávat dreny / z hlubokánských ran.
Asi na sobě úplně nepozoruju žádný kauzální vztah „kniha přečtena = vztah k přírodě změněn“. Spíš bych využil metafory, že jsem určitou „rezonanční deskou“, kterou různé zážitky (nejen) s literaturou postupně ladí a mění, jak dokážu v kontaktu s okolním světem rezonovat. (Jakub Caha)
Irena Šťastná je autorkou šesti básnických sbírek, z nich poslední nazvaná „Dny. Roky. A co víc?“ vyšla v roce 2021. Po chvíli zkoumání online snadno odhalíme, že jejím bydlištěm je obec Dobroslavice v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. O souvislostech bydliště a literárního bydliště duše a jiných lokacích autorských kořenů si píšeme v tomto rozhovoru na samém kraji roku 2023.
Foto: Radka Kratochvílová
foto: Daniela Otáhalová
Jednotlivé básně někdy působí jako křehká vlákna mezi neodbytnou minulostí a steskem současnosti. Zase jsme v exteriéru.
Osobní epizodické zážitky, emotivní erupce, zábleskové vzpomínky znovuvybavované autobiografickou pamětí jako informativní zásoba k projekci ovlivněné situačním kontextem…
Ve starších mapách jsme našli neexistující polní cesty, ty obnovili a osázeli stromy, o které pečujeme na dobrovolnické bázi v pravidelných intervalech, prostřednictvím adopce.
Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.
Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!
obtýdeník živé literatury