3 otázky pro básnířku Irenu Šťastnou, která bude pobývat na literární rezidenci v Klášteře Broumov v září 2021
foto: Daniela Otáhalová
Co znamená pro tvou práci změnit místo, okolnosti, kontext?
Změna místa přináší separaci od obvyklých podnětů a zažitých vjemů. Už mám vyzkoušeno, že po 24 adaptačních hodinách – byť v případě Broumova bude odstřihnutí od všednodennosti znamenat již jen ta cesta v délce více než 5 hodin – se bezhlavě vrhám do tvůrčích procesů.
Jaký máš plán pro svou literární rezidenci v Broumově? Jsi typ autora, který se drží plánů? Nemůže se stát, že místo plán rozšíří, upraví nebo úplně přepíše?
Těším se na obě uvedené variace. Vím, co mám rozděláno a volá to po dotvoření. Nebráním se veškerým vlivům, které se do literárního materiálu teprve přetaví, byť v plánu s předstihem nebyly, ale vyvstanou až z „broumovského” pozorování osob, zvířat a věcí.
Bez čeho do Broumova určitě neodjedeš, co musíš mít s sebou?
Kafe + vlastní hrnek.
Tužku + staré katalogizační lístky, tj. výtečný formát 12,3 x 7,5 cm, z jedné strany čistý a využitelný.
Radek Fridrich (nar. 1968, Děčín) je básník, výtvarný autodidakt, překladatel a recenzent, občanským povoláním středoškolský učitel. Vydal řadu básnických sbírek, v česko-německém zrcadlovém vydání básnické knihy Nebožky-Selige (Perplex, 2011) a zatím poslední sbírku Linie S1 (Perplex, 2019). Za sbírku Krooa krooa (Host, 2011) získal v roce 2012 cenu Magnesia Litera. V roce 2017 vyšla v nakladatelství dybbuk sbírka fónických básní Ptačí řečí. Když se mluví o jazyku básně, Radkova poezie je přirozeně jednou z prvních, které vytanou na mysli. Vyprávíme si, jak je zvykem v pandemii, písemně, z Hořovic do Děčína.
Foto: Jan Hrouda