Lidé
(8. 4. 1975, Praha)
je básník, spisovatel, novinář, výtvarník a bývalý „hudebník“. Prošel řadou zaměstnání i vzdělávacích ústavů, v současnosti na volné noze. V pětiletce 2015 až 2020 vystudoval husitskou teologii na HTF UK. V letech 1997 až 2004 psal a ve svém samizdatovém labelu THC Review vydával „cannabisovou crazy poezii“. Oficiálně knižně vydal sbírky poezie Dvacet deka něžností (Protis, 1997), Dvakrát opakované ňadro (Clinamen, 1999), Karel Bodlák – Květy bodláčí (Votobia, 2001), Pozdrav z Pandemonia (Spolek českých bibliofilů, 2002), Negropolis aneb Irracionálno dobyto! (Protis, 2003), Poddůstojníky (Cherm, 2003), Tiché odpoledne na zaprášené půdě (Clinamen, 2006), V předsíni dýchal idiot (Větrné mlýny, 2020), lehký funerální románek Zahradníkův rok na hřbitově (Clinamen, 2014) a sbírku parodických povídek Sněhurka, jakou svět neviděl! (Clinamen, 2015). Jeho texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, italštiny, francouzštiny, španělštiny, maďarštiny, bulharštiny a srbochorvatštiny. V roce 2019 vyšel ve Volvox Globatoru jeho překlad básní Howarda P. Lovecrafta Houby z Yuggothu. Žije v Praze.
24. ledna od 20 hodin se tentokrát v kobce číslo 10 na Rašínově nábřeží odehraje VIII. Podpalubní kabaret. Na akci vystoupí Lumír Tuček, Jan Nejedlý, Tim Postovit a mnozí další umělci. Večerem provedou a hosty vyzpovídají Josef Straka a Bohuslav Vaněk-Úvalský.
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
Ten řezník se nejmenuje Masařík, nýbrž Řezníček,
& se sekáčkem v ruce se divoce ohání po mouše,
ale místo ní trefil jen svou vlastní cukrovkářskou haksnu,
kterou si nechtě čistě amputoval, & ta haksna, cukrovkářská haksna řezníka Řezníčka
teď dál skáče světem jako pominutá.
Pakoslav vítězně psal, že osouložil celý hampejz a nyní se dvoří šeredné Fuchsové, a přesto stále miluje Andělu nezměrnou láskou. Anděla triumfovala, že osouložila kreténa, jednonohého kripla a teď laškuje s tuberákem, a přitom myslí pouze na Pakoslava.
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
Ten řezník se nejmenuje Masařík, nýbrž Řezníček,
& se sekáčkem v ruce se divoce ohání po mouše,
ale místo ní trefil jen svou vlastní cukrovkářskou haksnu,
kterou si nechtě čistě amputoval, & ta haksna, cukrovkářská haksna řezníka Řezníčka
teď dál skáče světem jako pominutá.
Pakoslav vítězně psal, že osouložil celý hampejz a nyní se dvoří šeredné Fuchsové, a přesto stále miluje Andělu nezměrnou láskou. Anděla triumfovala, že osouložila kreténa, jednonohého kripla a teď laškuje s tuberákem, a přitom myslí pouze na Pakoslava.
