Lidé
(1951) je český filosof. Byl výrazně ovlivněn Janem Patočkou, věnuje se mj. kontextům současného výtvarného umění a kromě vlastních studií uvádí jako překladatel do českého prostředí zejména francouzské a německé autory. Na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze byl v dubnu 2007 jmenován profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – teorie filmové a multimediální tvorby. Je autorem knih Majestát zákona (Herrmann a synové, Praha 2000), Myšlení obrazem (Herrmann a synové, Praha 2009), Obraz a slovo, slovo a obraz (Slovart, Bratislava 2014) a dalších.
Bety Suchanová
Meteorologické mapy k tomu poskytly dobrý předobraz, jenže Košek si zdaleka nemohl vystačit jen s křivkami vyznačujícími teplé nebo studené atmosférické fronty. Potřeboval postihnout mnohem víc než jen hustotu oblačnosti, proměny tlaků, srážky a teploty: stejně důležité jako směry proudění vzduchu pro něj byly směry proudění myšlenek.
Tabook, festival a mezinárodní setkání kvalitních malých nakladatelů, festival obrazové knihy a ilustrace, festival knižních profesí se odehraje v Táboře na začátku září.
Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. V šestnácti kapitolách knihy jsou zmapovány osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga.
Vzhledem k nesmírné tíži vyrovnávání se s nemožným působí Petříčkova kniha jako (byť třeba nevyžádaný) dar, zvlášť v momentálním kontextu, ve kterém se tak obtížně prosazuje myšlení vůbec.
Meteorologické mapy k tomu poskytly dobrý předobraz, jenže Košek si zdaleka nemohl vystačit jen s křivkami vyznačujícími teplé nebo studené atmosférické fronty. Potřeboval postihnout mnohem víc než jen hustotu oblačnosti, proměny tlaků, srážky a teploty: stejně důležité jako směry proudění vzduchu pro něj byly směry proudění myšlenek.
Vzhledem k nesmírné tíži vyrovnávání se s nemožným působí Petříčkova kniha jako (byť třeba nevyžádaný) dar, zvlášť v momentálním kontextu, ve kterém se tak obtížně prosazuje myšlení vůbec.
