Po prázdninové přestávce se Tvar vrací k pokračování cyklu Dějiny kolonialismu, jehož vydávání zahájil loni na podzim. Pojednání, které zveřejňujeme a jehož autorkou je česká historička žijící ve Finsku Veronika Sušová-Salminen, si všímá ruské koloniální expanze do střední Asie v posledním půlstoletí před únorovou a říjnovou revolucí.
Témata
Historie kolonialismu
- (O)hlasy Československa
- 30 let Tvaru
- 30 let Visegrádu
- 969 slov o próze
- Aktivismus
- Albert Camus
- Anotace
- Antika
- Antologie
- Arthur Rimbaud
- Audioknihy
- Aukce
- Bělorusko
- bookstagram
- Brno literární
- Bruno Schulz
- Buddhistické ozvěny
- Carl Gustav Jung
- Cena Jiřího Ortena
- Cena Susanny Roth
- Cenzura
- Češi a humor
- Česká detektivka
- Česká fantasy literatura
- Česká krajina
- Český hermetismus
- Český komiks
- Charles Baudelaire
- Čína
- Cítící svět
- Co je dnes literatura?
- Covid-19
- Deník
- Divadlo
- Dokument
- Doteky terapie a umění
- Drážďanská cena lyriky
- Egon Bondy
- Ekologie
- Elfriede Jelinek
- Emil Juliš
- Federico Fellini
- Feminismus
- Festival spisovatelů
- Festival spisovatelů Praha 2017
- Filosofie
- Finsko
- Fotofet
- Frank O’Hara
- Friedrich Hölderlin
- Gary Snyder devadesátiletý
- Gender
- Gibraltar
- Historie kolonialismu
- Hlas Ukrajiny
- Horníci
- Horor
- Hučení v úle
- Hudba
- Interkulturní literatura?
- Intimita
- Islám
- Islám v Evropě
- Jakub Deml
- Jan Skácel stoletý (7. února 1922 – 7. listopadu 1989)
- Jaroslav Foglar
- Jaroslav Med
- Jiří Karásek ze Lvovic
- Juvenilie
- Karel Čapek
- Kate Tempestová
- Kniha v tisku
- Knihovny
- Knihy čísla
- Korektnost
- Korespondence
- Kritická pedagogika
- Kritický ohlas
- Kritika překladu
- Kulturní politika
- Ladislav Klíma
- Lesk a bída překladatelství
- LGBTQ
- LGBTQIA* literatura (nejen) na Slovensku
- Literární cena
- Literární rezidence
- Literární soutěž
- Literární život
- Literatura a nemoci duše
- Literatura Karibiku
- Lou Reed
- Louise Glücková
- Lvov
- Magnesia Litera
- Mainstream
- Mapa
- Martin Luther
- Mauzoleum
- Město a text
- Mezi uměním a pornem
- Michel Houellebecq
- Migrace
- Milan Kundera
- Milan Langer
- Minidrama
- Mirek Kovářík
- Mladá krev
- Mystika
- Nad knihou
- Národní knihovna
- Noam Chomsky
- Nobelova cena za literaturu
- NOC
- O bozích a lidech
- O literárním životě
- Objev neznámého Demlova rukopisu v Bosně
- Obsah ročníku
- Ohlas
- Osobnost
- Ostrava literární
- Otevřený dopis
- Ovidius
- Ozvěny Beat Generation
- Ozvěny surrealismu
- P. B. Shelley
- PEN klub
- Petr Král
- Pitvar
- Pocta Kavárně a knihkupectví Fra
- Podpora
- Poezie
- Poezie Gibraltaru
- Polemika
- Politika
- Pozdravy z periferie
- Poznámka
- Právě vychází
- Překlad
- Přetištěno z Ravtu
- Přírodní lyrika
- Projev
- Projevy ze Sjezdu spisovatelů 2022
- Propaganda a poezie
- Próza Gibraltaru
- Psí víno
- Psychedelie
- Psychoanalýza
- Psychologie
- Queer
- Rainer Maria Rilke
- Rap
- Reflexe
- Reformace
- Religionistika
- Revue Prostor
- Romaneto
- Romantismus
- Rub
- Rukopis
- Rup
- Skeč
- Slam poetry
- Slovenský Tvar
- Slovo
- Slovo pro Ukrajinu
- Slunce
- Smrt
- Současná polská poezie
- Soutěž
- Soutoky
- Španělská literatura
- Spiritualita
- Stanislav Dvorský
- Šťastná Moskva
- Sto let nanečisto
- Strach
- středověk
- Svět knihy
- Szeretek olvasni
- T. S. Eliot
- Téma
- Teologie
- Tisková zpráva
- To je ale otázka
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Tři tipy Svatavy Antošové
- Triangl
- Tvar jako Domov
- Tvárnice
- Učitel skromnosti
- učitelé píšou
- Umělá inteligence
- Umění
- Underground 21?
- Uprchlíci
- Útvary Sylvy Ficové
- Václav Havel
- Václav Kahuda
- Věra Linhartová
- Věštba
- Vladimir Majakovskij
- Voda
- Vrt
- Vyhlášení výsledků
- Výročí
- Výroční ceny
- Výzva
- Vzpomínka
- Wales
- Walt Whitman
- Z Láerta vládyka jasný
- Zbytuven
- Žena
- Ženy v katolické literatuře
- Zlá ovce
-
-
Nový světový řád, který po druhé světové válce prosadily nové supervelmoci a OSN, odsoudil k zániku „starý“ kolonialismus evropských mocností.
Esejistika – StudieZ čísla 10/2016 -
Moderní kolonialismus je spojený nejméně se třemi jevy – s objevitelskými cestami, osídlováním a se vznikáním raně kapitalistických vztahů závislosti a světového systému. Průkopníky zámořských objevitelských cest na počátku novověku byli Portugalci a Španělé, k nimž s nepatrným zpožděním záhy přibyli Angličané, Nizozemci a Francouzi. O ruské koloniální expanzi východním směrem, která nabrala obrátky v souvislosti s upevňováním ruské státnosti v 16. století, píše v tomto čísle česká historička a spolupracovnice Tvaru Veronika Sušová-Salminen, která trvale žije ve Finsku.
Esejistika – StudieZ čísla 8/2016 -
V předchozím čísle jsme zveřejnili první část textu historika Jana Klímy o portugalské expanzi do Asie, který nyní uzavíráme. Autor přibližuje portugalské úspěchy, vrcholící v 16. století, ale ozřejmuje i postupný úpadek portugalského vlivu v Indii i na Dálném východě, na němž měly rozhodující podíl konkurující evropské mocnosti Anglie a Nizozemsko. Ty, ačkoliv se každá z nich hlásila k jiné formě protestantismu, společnými silami zmařily i sen katolických monarchií, podporovaný papežem, o obrácení Asie na katolickou víru, jakkoliv úspěchy, které na tomto poli sklidili Španělé na Filipínách či Francouzi v Indočíně, nelze přehlížet. Zůstává paradoxem dějin, že to nakonec bylo oslabené Portugalsko a nikoliv např. mnohem silnější Velká Británie, které se jako poslední evropský stát vzdalo posledních zbytků svých asijských držav: předání Macaa Číně na sklonku 20. století se tak stalo symbolickým potvrzením falešných představ o evropské nadřazenosti.
Esejistika – StudieZ čísla 7/2016 -
Asie, zvláště některá její území, byla Evropanům známa již od starověku, a rovněž evropské středověké národy s ní byly v relativně občasném obchodním a kulturním kontaktu.
Esejistika – StudieZ čísla 6/2016 -
Velké zámořské objevy na konci středověku a během raného novověku přispěly ke vzniku novověkého kolonialismu a následnému rozdělování světa mezi některé evropské mocnosti, mezi nimiž vynikly zejména přímořské státy s dlouhou tradicí mořeplavectví. V minulém pokračování cyklu Dějiny kolonialismu doc. Jan Klíma z Univerzity Hradec Králové představil v koncentrovaném přehledu portugalské zámořské cesty a vytváření závislých území zejména v Americe a v Africe. Tentýž autor nyní pojednává o osudech největší portugalské kolonie, Brazílie, kterou potkal podobný osud, jaký na půdě jižní Ameriky stihl rovněž kolonie španělské, tedy o její cestě ke státní samostatnosti v 19. století.
Esejistika – StudieZ čísla 5/2016 -
Středověk se jako etapa světových dějin uzavíral zvolna a datace počátku novověku Kolumbovou cestou v r. 1492 je spíše věcí konvence než vědecky uznanou „pravdou“. Přesto lze říci, že vedle nástupu humanismu a renesance či vynálezu knihtisku je přelom obou epoch vrouben zámořskými objevy. Právě ty stály u počátků soupeření evropských mocností o koloniální rozdělení světa, a tedy i u kolonialismu ve vlastním smyslu slova.
Esejistika – StudieZ čísla 3/2016 -
V tomto čísle Tvaru otiskujme druhou, závěrečnou část článku Josefa Žemličky pojednávajícího o německé kolonizaci 13. století. Autor, profesor Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zaměstnanec Historického ústavu AV ČR, se v něm vyrovnává s tématem německé východní kolonizace také jako s poltickým tématem, které bylo v době vyhrocujících se národnostních zápasů předmětem sporu mezi německými a českými historiky.
Esejistika – StudieZ čísla 2/2016 -
Cyklus Historie kolonialismu, jehož vydávání jsme započali v září 2016, otevíráme v novém roce článkem Josefa Žemličky, pojednávajícím o německé kolonizaci 13. století, označované někdy jako Velká východní kolonizace. Autor, který je profesorem Karlovy univerzity a souběžně působí i v Historickém ústavu AV ČR, se období 13. stol. věnuje dlouhodobě: napsal řadu studií, několik monografií (Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu, Praha 1990; Čechy v době knížecí 1034–1198, Praha 1997; Počátky Čech královských 1198–1253, Praha 2002; Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků, Praha 2011 aj.) a také román. Svůj článek věnuje přehledu historické diskuse o německé kolonizaci v posledních dvou stoletích, v níž se živě střetávali čeští i němečtí historikové. Text je rozsáhlý, publikujeme jej proto na pokračování ve dvou číslech.
Esejistika – StudieZ čísla 1/2016 -
Historie kolonialismuJarmila Bednaříková
Zásadní obrat směru kolonizace v době stěhování národů, 2. část
V minulém čísle jsme otiskli první část článku Jarmily Bednaříkové z Filozofické fakulty MU. Nyní přinášíme jeho druhou, závěrečnou část. Autorka je žačkou nedávno zesnulého prof. Josefa Češky.
Esejistika – StudieZ čísla 21/2015 -
Historie kolonialismuJarmila Bednaříková
Zásadní obrat směru kolonizace v době stěhování národů, 1. část
Konec starověku a období tzv. barbarských států je dobou, kterou zachycuje jiný typ pramenů než vrcholnou antiku, a značnou část pohnutých dějin tohoto období známe jen fragmentárně. Toto období, někdy v dějepisectví označované jako temná staletí, zahajuje krize a rozklad Západořímské říše a za jeho konec je konvenčně považováno obnovení západního císařství pod franským králem Karlem Velikým. Dramatickou tektoniku této zlomové epochy, jež zásadně poznamenala budoucí podobu Evropy, zachycuje vynikající znalkyně této doby, docentka Filozofické fakulty MU Jarmila Bednaříková, žačka nedávno zesnulého prof. Josefa Češky (jehož nekrolog přineseme v příštím čísle), autorka řady odborných článků i monografií (Stěhování národů, Frankové a Evropa, Attila: Hunové, Řím a Evropa) a spoluautorka kolektivní monografie Stěhování národů a východ Evropy: Byzanc, Slované a Arabové. Vzhledem k množství kolonizačních procesů oné epochy její článek zveřejňujeme na pokračování.
Esejistika – StudieZ čísla 20/2015
-
JHRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 20/2024
-
DMRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 18/2024
-
Nad knihouJohana Chylíková, Jiří Skála – Hranice příležitostí
Kdo (ne)může tvořit?
Reflektuje Jakub HaubertRozhodnutí hlásit se na uměleckou vysokou školu nepochybně formují i předchozí zkušenosti se základní a střední školou, ale také se zájmovými institucemi (sporty, kroužky, ZUŠky apod.). Jak ale podotýká Jiří Skála, „jako pedagoga a výtvarného umělce mě na našich rozhovorech překvapila důležitost neformálních, neinstitucionalizovaných aktivit“
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 17/2024 -
Nad knihouMichael Hauser
Pražské jaro. Logika nového světa: Od reforem k revoluci
Reflektuje Lukáš SenftRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 14/2024 -
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 12/2024
-
Houby nefungují v symbióze jen s rostlinami, mají toho dokonce víc společného s živočichy, píše Sheldrake, a lidé na ně spoléhají déle, než jsou na světě v podobě druhu homo sapiens. Což se projeví i v závěrečné kapitole, kterou si Sheldrake vyhradil pro své oblíbené kvasinky. Z jistého úhlu pohledu to byly právě kvasinky, které si nás ochočily během neolitické revoluce (role piva a jeho vliv na domestikaci zvířat je mezi historiky dobře známa).
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 11/2024 -
JH
Společnost tedy patří a slouží spektáklu stejnou měrou, jakou spektákl patří a slouží společnosti. Příběhy, které si vyprávíme, už nefungují jako „laboratoř možného“, nýbrž jako spektakulární laboratoř toho jediného, co je možné – tedy spektáklu. Zároveň se zdá, že spektákl je i dokonale flexibilní: snadno do sebe inkorporuje momenty individuální nespokojenosti se systémem, přičemž zajistí, že veškeré naše revolty a vzbouření míří vždy proti iluzi, nikoliv proti podstatě problémů.
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 10/2024 -
DMNad knihouIoan Petru Culianu – Erós a magie v období renesance
Rozhraní rozumu a fantazie
Reflektuje Dita MalečkováCulianův text, ale i životní příběh se podobá stylu a příběhu Umberta Eca. V roce 1991 byl za nikdy neobjasněných okolností zabit jedinou ranou do týlu na toaletě chicagské univerzity, kde začal působit. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let. Těžko se ubráníme spekulacím o důvodech, které mohly k této popravě vést.
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 9/2024 -
JHRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 8/2024
-
DMNad knihouMatteo Pasquinelli
The Eye of the Master. A Social History of Artificial Intelligence
Reflektuje Dita MalečkováRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 6/2024 -
Nad knihouAndreas Weber – Hmota a touha. Erotická ekologie
Erotická ekologie
Reflektuje Magdaléna ŠipkaPoetické vnímání světa je pro Webera důležitou cestou a možná i cílem k únosnému žití. „Poetický materialismus“, který představuje, znamená, že význam zůstává zakořeněn v těle. Milovat krásné a milovat umění pak znamená bojovat i za celý život, jenž krásné tvoří.
Recenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2023
-
-
-
Hrábne-li na duši kostlivý spár,
duše zrudne a zapláče,
ale mlčet,
mlčet možné není.Beletrie – PoezieZ čísla 19/2023 -
DG
-
vzdaluj se blíž
nemiz!
v těch hluchých mlhách
na břehu
anebo někde v sklepě
v náručí staré zubní
pasty…Beletrie – PoezieZ čísla 18/2023 -
JAP
Muž z Přerova si mne a Mexičanku zamiloval a ještě na peroně v Olomouci bušil na okno našeho kupé a volal: „Ať žije Mexiko!“
Beletrie – PoezieZ čísla 17/2023 -
RGL
Zavírá oči
A je tu konec světa
Otvírá oči
A je tu jiný světBeletrie – PoezieZ čísla 17/2023 -
Ten kaštan tady u té staré pumpy kousek od našeho domu roste nekonečně dlouho. Myslela jsem si, že je to třeba sto let, ale dědeček říkal, že šedesát sedm. Že ho jeho rodiče zasadili, když se narodil, a že má s tím stromem společné kořeny a stárnou spolu. Napadá mě, že u stromu člověk pořádně nevidí, jak roste a stárne, jen najednou vidí, že je starý.
Beletrie – PrózaZ čísla 16/2023 -
OT
-
-
MD
-
JHBeletrie – PoezieZ čísla 21/2021
-
RS
-
AO
-
CAD
-
SSBeletrie – PoezieZ čísla 17/2021
-
DKBeletrie – PoezieZ čísla 16/2021
-
DKBeletrie – PoezieZ čísla 15/2021
-
DKBeletrie – PoezieZ čísla 14/2021
-
ARBeletrie – PoezieZ čísla 13/2021
-
JK
-
AR
-
JČRecenze a reflexe – MinianketaZ čísla 21/2020
-
LZDrobná publicistika – SlovoZ čísla 21/2020
-
JČRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2020
-
JNRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2020
-
SURecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2020
-
PMRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2020
-
JČRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 21/2020
-
TBEsejistika – EsejZ čísla 21/2020
-
OOEsejistika – EsejZ čísla 21/2020
-
JČDrobná publicistika – NekrologZ čísla 21/2020
-
JČKnihy čísla, TrianglJana Čeňková
Aleksandra a Daniel Mizielińští: Cesta do divočiny. Za zvířaty národních parků světa
Drobná publicistika – SlovoZ čísla 21/2020
-
PK
Postavy knihy Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander, 2019), s nimi dům u potoka a město Černošice se vracejí na scénu v nové knížce Petra a Evy Koťátkových, v příběhu, který tentokrát zcela jinak, ale stejně tajuplně oživuje dávnou historii a nechává ji zasahovat do událostí našich časů.
Beletrie – PrózaZ čísla 20/2023 -
Vozím ti jídlo často. Bydlíš ve čtvrti oblíbené mladými lidmi a uměleckou bohémou, ale tou, která rozhodně nemá hluboko do kapsy. V nejvyšším patře. Na dveřích máš samolepku EKO buňka Akademie. Zazvoním. Pootevřeš dveře, uvnitř hudba, hovory, občas je cítit tráva, řešíte budoucnost planety.
Beletrie – PrózaZ čísla 19/2023 -
-
LC
-
MK
Jako křesťané jsme posláni k tomu, abychom posvěcovali svět, přinášeli do něj Krista a naději. Tato základní idea platí i u žehnání zvířat.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 2/2023 -
Když překrojíme vejpůl svůj spánek, zjišťujeme, že osvobozený duch se vždy nenavazuje na ty údajné divy, které minuty naší bdělosti tak rády hromadí. Daleko víc než draci nebo výbuchy porcelánových sopek mě děsí ty průplachy prázdnotou, jako třeba když sním, že nesním.
Beletrie – PrózaZ čísla 19/2022 -
Zatímco jeden z mužů přinutil ministra kleknout, umístil mu hlavu do kulatého otvoru a spustil zámek, druhý vložil čepel do těžkého litinového nástavce, který měl stabilizovat její pád. Pomocí lana zavěšeného na kladce společně vytáhli nástavec s čepelí k vrcholu gilotiny. Bruna Jugeho se pomalu zmocňovalo něco jako velký smutek, ale smutek spíše obecné povahy.
Beletrie – PrózaZ čísla 17/2022 -
PM
Přijel k nám do vesnice Petr Měrka. Šel jsem se na něj podívat. Vystavovali ho v kleci. Připomínal jogína. Byl nahý a levitoval.
Beletrie – PrózaZ čísla 14/2022 -
Sen předvádí a zakrývá hlubokou, temnou směs viny, sexuální touhy a naléhavé potřeby dominance. Jak se sen bezvýsledně blíží k závěru, přemýšlíme o tom, jestli Freud zapsal svou vzpomínku na sen beze zbytku.
Esejistika – TextyZ čísla 13/2022
Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.
Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce