Témata

Historie kolonialismu

Témata
Historie kolonialismu
Témata
Nad knihou
Témata
Právě vychází
Témata
Útvary Sylvy Ficové
Témata
Triangl
Témata
Kniha v tisku
  • Další tvář ruského kolonialismu
    Historie kolonialismu
    Veronika Sušová-Salminen

    Další tvář ruského kolonialismu

    Po prázdninové přestávce se Tvar vrací k pokračování cyklu Dějiny kolonialismu, jehož vydávání zahájil loni na podzim. Pojednání, které zveřejňujeme a jehož autorkou je česká historička žijící ve Finsku Veronika Sušová-Salminen, si všímá ruské koloniální expanze do střední Asie v posledním půlstoletí před únorovou a říjnovou revolucí.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 15/2016
  • Konec portugalského panství v Africe
    Historie kolonialismu
    Jan Klíma

    Konec portugalského panství v Africe

    Nový světový řád, který po druhé světové válce prosadily nové supervelmoci a OSN, odsoudil k zániku „starý“ kolonialismus evropských mocností.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 10/2016
  • Ruská kolonizace Sibiře
    Historie kolonialismu
    Veronika Sušová-Salminen

    Ruská kolonizace Sibiře

    Moderní kolonialismus je spojený nejméně se třemi jevy – s objevitelskými cestami, osídlováním a se vznikáním raně kapitalistických vztahů závislosti a světového systému. Průkopníky zámořských objevitelských cest na počátku novověku byli Portugalci a Španělé, k nimž s nepatrným zpožděním záhy přibyli Angličané, Nizozemci a Francouzi. O ruské koloniální expanzi východním směrem, která nabrala obrátky v souvislosti s upevňováním ruské státnosti v 16. století, píše v tomto čísle česká historička a spolupracovnice Tvaru Veronika Sušová-Salminen, která trvale žije ve Finsku.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 8/2016
  • Portugalský výboj do Asie, 2. část
    Historie kolonialismu
    Jan Klíma

    Portugalský výboj do Asie, 2. část

    V předchozím čísle jsme zveřejnili první část textu historika Jana Klímy o portugalské expanzi do Asie, který nyní uzavíráme. Autor přibližuje portugalské úspěchy, vrcholící v 16. století, ale ozřejmuje i postupný úpadek portugalského vlivu v Indii i na Dálném východě, na němž měly rozhodující podíl konkurující evropské mocnosti Anglie a Nizozemsko. Ty, ačkoliv se každá z nich hlásila k jiné formě protestantismu, společnými silami zmařily i sen katolických monarchií, podporovaný papežem, o obrácení Asie na katolickou víru, jakkoliv úspěchy, které na tomto poli sklidili Španělé na Filipínách či Francouzi v Indočíně, nelze přehlížet. Zůstává paradoxem dějin, že to nakonec bylo oslabené Portugalsko a nikoliv např. mnohem silnější Velká Británie, které se jako poslední evropský stát vzdalo posledních zbytků svých asijských držav: předání Macaa Číně na sklonku 20. století se tak stalo symbolickým potvrzením falešných představ o evropské nadřazenosti.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 7/2016
  • Portugalský výboj do Asie, 2. část
    Historie kolonialismu
    Jan Klíma

    Portugalský výboj do Asie, 1. část

    Asie, zvláště některá její území, byla Evropanům známa již od starověku, a rovněž evropské středověké národy s ní byly v relativně občasném obchodním a kulturním kontaktu.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 6/2016
  • Brazílie – nezávislost jako ujasňování identity

    Velké zámořské objevy na konci středověku a během raného novověku přispěly ke vzniku novověkého kolonialismu a následnému rozdělování světa mezi některé evropské mocnosti, mezi nimiž vynikly zejména přímořské státy s dlouhou tradicí mořeplavectví. V minulém pokračování cyklu Dějiny kolonialismu doc. Jan Klíma z Univerzity Hradec Králové představil v koncentrovaném přehledu portugalské zámořské cesty a vytváření závislých území zejména v Americe a v Africe. Tentýž autor nyní pojednává o osudech největší portugalské kolonie, Brazílie, kterou potkal podobný osud, jaký na půdě jižní Ameriky stihl rovněž kolonie španělské, tedy o její cestě ke státní samostatnosti v 19. století.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 5/2016
  • Objevy a základny – úsvit moderního kolonialismu

    Středověk se jako etapa světových dějin uzavíral zvolna a datace počátku novověku Kolumbovou cestou v r. 1492 je spíše věcí konvence než vědecky uznanou „pravdou“. Přesto lze říci, že vedle nástupu humanismu a renesance či vynálezu knihtisku je přelom obou epoch vrouben zámořskými objevy. Právě ty stály u počátků soupeření evropských mocností o koloniální rozdělení světa, a tedy i u kolonialismu ve vlastním smyslu slova.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 3/2016
  • Německá kolonizace? Středověká kolonizace? Kolonizace… 2. část

    V tomto čísle Tvaru otiskujme druhou, závěrečnou část článku Josefa Žemličky pojednávajícího o německé kolonizaci 13. století. Autor, profesor Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zaměstnanec Historického ústavu AV ČR, se v něm vyrovnává s tématem německé východní kolonizace také jako s poltickým tématem, které bylo v době vyhrocujících se národnostních zápasů předmětem sporu mezi německými a českými historiky.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 2/2016
  • Německá kolonizace? Středověká kolonizace? Kolonizace… 2. část

    Cyklus Historie kolonialismu, jehož vydávání jsme započali v září 2016, otevíráme v novém roce článkem Josefa Žemličky, pojednávajícím o německé kolonizaci 13. století, označované někdy jako Velká východní kolonizace. Autor, který je profesorem Karlovy univerzity a souběžně působí i v Historickém ústavu AV ČR, se období 13. stol. věnuje dlouhodobě: napsal řadu studií, několik monografií (Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu, Praha 1990; Čechy v době knížecí 1034–1198, Praha 1997;  Počátky Čech královských 1198–1253, Praha 2002; Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků, Praha 2011 aj.) a také román. Svůj článek věnuje přehledu historické diskuse o německé kolonizaci v posledních dvou stoletích, v níž se živě střetávali čeští i němečtí historikové. Text je rozsáhlý, publikujeme jej proto na pokračování ve dvou číslech.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 1/2016
  • Konec starověku a období tzv. barbarských států je dobou, kterou zachycuje jiný typ pramenů než vrcholnou antiku, a značnou část pohnutých dějin tohoto období známe jen fragmentárně. Toto období, někdy v dějepisectví označované jako temná staletí, zahajuje krize a rozklad Západořímské říše a za jeho konec je konvenčně považováno obnovení západního císařství pod franským králem Karlem Velikým. Dramatickou tektoniku této zlomové epochy, jež zásadně poznamenala budoucí podobu Evropy, zachycuje vynikající znalkyně této doby, docentka Filozofické fakulty MU Jarmila Bednaříková, žačka nedávno zesnulého prof. Josefa Češky (jehož nekrolog přineseme v příštím čísle), autorka řady odborných článků i monografií (Stěhování národů, Frankové a Evropa, Attila: Hunové, Řím a Evropa) a spoluautorka kolektivní monografie Stěhování národů a východ Evropy: Byzanc, Slované a Arabové. Vzhledem k množství kolonizačních procesů oné epochy její článek zveřejňujeme na pokračování.

    Esejistika – Studie
    Z čísla 20/2015
Načíst další
  • Nad knihou
    Andreas WeberHmota a touha. Erotická ekologie

    Erotická ekologie

    Reflektuje Magdaléna Šipka

    Poetické vnímání světa je pro Webera důležitou cestou a možná i cílem k únosnému žití. „Poetický materialismus“, který představuje, znamená, že význam zůstává zakořeněn v těle. Milovat krásné a milovat umění pak znamená bojovat i za celý život, jenž krásné tvoří.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 21/2023
  • Nad knihou
    Nastassja MartinVěřit v šelmy

    Předehra k čemusi dalšímu

    Reflektuje Hana Nováková

    Ráno poté, co jsem začala psát reflexi knihy Věřit v šelmy, se mi stala podivuhodná věc. Našla jsem po probuzení v telefonu zprávu od svého kamaráda, s nímž léta sdílím nadšení nad dílem Susan Sontagové. Zpráva obsahovala mou oblíbenou fotografii v tu dobu již postarší americké esejistky za psacím strojem, převlečené do kompletní masky medvěda hnědého.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 19/2023
  • Nad knihou
    Šárka HomfrayProč jsme tak naštvané?

    Proč jsme tak naštvané? Feministický molotov roku

    Reflektuje Marie Koval

    Šárka Homfray v knize apeluje na to, že musíme být aktéry*aktérkami společenských změn. S grácií vyvrací mýty a předsudky a nastiňuje řadu feministických témat.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2023
  • Nad knihou
    Charles EisensteinPosvátná ekonomie

    Umění přijímat dary může zachránit svět

    Reflektuje Magdaléna Šipka

    Nekonečný růst přirovnává Eisenstein k dětskému období lidského života. V určité době dorosteme, naše orgány dosáhnou té správné velikosti a mohou prostě dál „jen“ sloužit. Období pozdního kapitalismu tak považuje za éru, které už značně schází dospělost.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 12/2023
  • LF MB JL IB JH
    Nad knihou
    Anketa s LP Fishem, Milenou Bartlovou, Janem Lukavcem, Ivem Bystřičanem a Jakubem Haubertem

    Fascinující vhledy nedávných let

    Ptá se Lukáš Senft

    Vybraní respondenti a respondentky doporučují knihy, které bystře provádějí minulostí, provokují současnost či polemizují o budoucnosti.

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 10/2023
  • Kritická pedagogika, Nad knihou
    Paulo Reglus Neves FreirePedagogika utlačovaných

    Síla kritického myšlení aneb Vzdělání vs. politika

    Reflektuje Karolina Válová

    Alfabetizace by podle Freireho neměla být omezena pouze na psací a čtecí dovednosti, ale měla by být zaměřená na schopnost reflexe skutečného života. Což je vnímáno jako politické čtení společnosti.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 8/2023
  • Nad knihou
    James SuzmanPráce: Dějiny toho, jak trávíme čas

    Proč nemůžeme více lenošit

    Reflektuje Lukáš Senft

    Suzman lavíruje mezi individualizací viny a zároveň detekováním problému v konkrétních politicko-ekonomických rozhodnutích.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 6/2023
  • Nad knihou
    Vojtěch CinkPsychedelika a psychonautika I. a II.

    Vše, co jste chtěli vědět o psychedelicích, ale báli jste se zeptat

    Reflektuje Zuzana Marie Kostićová

    Psychedelické hnutí rozepjaté mezi akademií a duchovní extází je v tomto ohledu v obzvlášť zranitelné pozici. Snad bychom si tedy mohli uvědomit, že ona univerzální „entheogenní religiozita“ je stejný konstrukt jako prapůvodní monoteismus teologů 19. století.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 4/2023
  • Nad knihou
    Miki KashtanSvět nenásilí

    Proti násilí uvnitř i vně

    Reflektuje Magdaléna Šipka

    Jednou z celospolečenských vizí korespondujících s nenásilnou komunikací je vize nerůstu. Nerůst upozorňuje na neudržitelnost současného ekonomického systému při dodržení planetárních limitů. Už v některých z jeho definic se objevuje důraz na rovnost, udržitelnost, demokracii a kvalitu života.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 21/2022
Načíst další
  • OK
    Právě vychází
    Ondřej Krystyník

    Dům U Orobinců

    Hrábne-li na duši kostlivý spár,
    duše zrudne a zapláče,
    ale mlčet,
    mlčet možné není.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 19/2023
  • Právě vychází
    František Dryje

    Muriel vrtá mrtvou hlavu

    vzdaluj se blíž
    nemiz!
    v těch hluchých mlhách
    na břehu
    anebo někde v sklepě
    v náručí staré zubní
    pasty…

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 18/2023
  • JAP
    Právě vychází
    J. A. Pitínský

    Bratři Biglinové na dvojskifu

    Muž z Přerova si mne a Mexičanku zamiloval a ještě na peroně v Olomouci bušil na okno našeho kupé a volal: „Ať žije Mexiko!“

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 17/2023
  • RGL RJ
    Právě vychází
    Roger Gilbert-Lecomte, Robert Janda

    Syn kosti mluví

    Zavírá oči
    A je tu konec světa
    Otvírá oči
    A je tu jiný svět

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 17/2023
  • PD
    Právě vychází
    Petra Dvořáková

    Pláňata

    Ten kaštan tady u té staré pumpy kousek od našeho domu roste nekonečně dlouho. Myslela jsem si, že je to třeba sto let, ale dědeček říkal, že šedesát sedm. Že ho jeho rodiče zasadili, když se narodil, a že má s tím stromem společné kořeny a stárnou spolu. Napadá mě, že u stromu člověk pořádně nevidí, jak roste a stárne, jen najednou vidí, že je starý.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 16/2023
Načíst další
Načíst další
Načíst další
  • PK
    Kniha v tisku
    Petr Koťátko

    Anička, Mája, potok a dráteníci

    Postavy knihy Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander, 2019), s nimi dům u potoka a město Černošice se vracejí na scénu v nové knížce Petra a Evy Koťátkových, v příběhu, který tentokrát zcela jinak, ale stejně tajuplně oživuje dávnou historii a nechává ji zasahovat do událostí našich časů.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 20/2023
  • Kniha v tisku
    Petr Šesták

    Vyhoření

    Vozím ti jídlo často. Bydlíš ve čtvrti oblíbené mladými lidmi a uměleckou bohémou, ale tou, která rozhodně nemá hluboko do kapsy. V nejvyšším patře. Na dveřích máš samolepku EKO buňka Akademie. Zazvoním. Pootevřeš dveře, uvnitř hudba, hovory, občas je cítit tráva, řešíte budoucnost planety.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 19/2023
  • 04_vtisku
    Kniha v tisku
    Božena Správcová

    Povyk

    Ztrácím se v zrcadle na palubě
    a on tu sedí,
    po celý čas tu tak seděl a já si nevšimla,
    je to ten černý a zlatý,
    ten s elegancí pantera,
    je to ten s arogancí gangstera.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 13/2023
  • Kniha v tisku
    Klára Krásenská

    Mýtiny

    V mlze se ozývá tiché oddechování duší, křehké jako mráz při zemi, ostré jako ojíněná žebra plotu. Naplňuje zemi: pusté pole, lesní mýtinu, kluzkou ulici, bdící neonové oko nad městem.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 4/2023
  • MK
    Kniha v tisku
    Rozhovor s Matúšem Kocianem

    Žehnal jsem i sklípkanovi

    Ptá se Lukáš Senft

    Jako křesťané jsme posláni k tomu, abychom posvěcovali svět, přinášeli do něj Krista a naději. Tato základní idea platí i u žehnání zvířat.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 2/2023
  • Kniha v tisku
    René Crevel

    Moje tělo a já

    Když překrojíme vejpůl svůj spánek, zjišťujeme, že osvobozený duch se vždy nenavazuje na ty údajné divy, které minuty naší bdělosti tak rády hromadí. Daleko víc než draci nebo výbuchy porcelánových sopek mě děsí ty průplachy prázdnotou, jako třeba když sním, že nesním.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 19/2022
  • Kniha v tisku
    Michel Houellebecq

    Zničit

    Zatímco jeden z mužů přinutil ministra kleknout, umístil mu hlavu do kulatého otvoru a spustil zámek, druhý vložil čepel do těžkého litinového nástavce, který měl stabilizovat její pád. Pomocí lana zavěšeného na kladce společně vytáhli nástavec s čepelí k vrcholu gilotiny. Bruna Jugeho se pomalu zmocňovalo něco jako velký smutek, ale smutek spíše obecné povahy.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 17/2022
  • PM
    Kniha v tisku
    Petr Měrka

    To je v Plenkách

    Přijel k nám do vesnice Petr Měrka. Šel jsem se na něj podívat. Vystavovali ho v kleci. Připomínal jogína. Byl nahý a levitoval.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 14/2022
  • Kniha v tisku
    David Cohen

    Freud na koksu

    Sen předvádí a zakrývá hlubokou, temnou směs viny, sexuální touhy a naléhavé potřeby dominance. Jak se sen bezvýsledně blíží k závěru, přemýšlíme o tom, jestli Freud zapsal svou vzpomínku na sen beze zbytku.

    Esejistika – Texty
    Z čísla 13/2022
Načíst další
Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje