Z básně AŽ PŘIJDE DEN
Když setmí se, pak noc zahalí kraj
a zapanuje měsíce stříbrojasný srp,
vše vůkol změní se v pohádkový ráj,
tma rozhostí se v lůně korun vrb.
Spánek vkrade se do komory tajně,
svůj nápoj opojný mi vnutí –
a opouštím bídné zemské suti,
povznesen v mlhách spánku moci,
v chladném klíně výsostné té noci.
[…]
(1963, 12 let)
DVĚ NOCI
V jitřním nachu mých červánků
skrývá se řeřavá zář
teskného podvečera
Dvě noci obepínají mou tvář
vráskami rozťaly mé čelo
– Dvě vrásky a honba sterá –
Blikání dvou kahánků
prší už na mne a pršelo
– – – Zapadnou brzy ty plamínky
do tmy bezedné –
První v mé časné poledne
druhý uprostřed černé hodinky
(18. srpna 1966, 15 let)
SAEPE LAUDAMUS
z básně Óda na latinu
Že už
Že všechno
Že pouze
a ono zatím
stále ještě zalehnutí Pompejí
stále ještě bezrukost soch
stále obloha Martova štítu
stále řičivá trojská pastva
stále nápravy na řachnutí
a žádná náprava
Zato šacování slovníků
Zato orání úhoru křídly
Zato prasata na Parnasu
navíc
[…]
(9. dubna 1969, 18 let)
Chviličku.
Načítá se.
-
Vít Slíva
Narodil se 11. 1. 1951 v Hradci nad Moravicí. Absolvent brněnské filozofické fakulty v oborech čeština a latina. Působil na gymnáziu v Brně-Králově Poli, nyní učí na Biskupském gymnáziu v ...Profil
Souvisí
-
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
-
Později, když vypito jisté množství vína – stojíme na cimbuří nějaké hlásky nad Vranovskou přehradou, kdosi nám jmenuje vulgární maďarská slova, a my všichni sborem, Petr pak nejvíce, voláme do údolí: „Lobogóóó…!“
-
