Ráda bych popsala i Aslıino literární dílo, které je poměrně rozsáhlé, ovšem dosud z něj nic nebylo přeloženo do češtiny a guglování o dílech není žádné čtení.

Otec nakopne Zuzku, naposledy, už ani ona se nehýbe. Árpi sedí v rohu, chytá do dlaní stékající krev.

Jsem ve svém pokoji, obklopen nejrůznějším plastem, myslím na domácí úkol, na učitelky, na oběd.

Desátý den karantény / si přinesla do pokoje sněženky.

Projíždějící hosté projíždějí: když na matraci / ležím sama, nevrže, ale je o sedmatřicet stupňů studenější.