Kdo jsme my, pozorovatelé cizích životů, abychom je soudili? Nesuďme služebníka/hříšníka Gotta, ani služebnici/hříšnici Chramostovou.

Osmý díl Město-já-stavení.

Na jejich dně, / planou divé ohně. / Daruji ti z nich pár řeřavých uhlíků,

Všichni básní o křehkých květech sněženek a / zpod sněhu trčí / chcíplý kůň zimy

viděl jsem člověka jak / skočil pod vlak a / měl přátele / který to udělali

Ty se jdeš podívat na ten rampouch, Rudíčku? nenuceně prohodil Bůh, který u toho chtěl být také.