Jan Těsnohlídek ml.

lidi chtěj víc rasistický poezie

viděl jsem člověka jak / skočil pod vlak a / měl přátele / který to udělali

Beletrie – Poezie
revue Ravt 15/2019

hraniční kameny

kdybysme chtěli
mohli
bysme spokojeně shnít
        ve svejch stárnoucích tělech

vedle sebe –

kdybysme oba chtěli
mohli
        bysme spokojeně shnít
ve svejch stárnoucích tělech
vedle sebe ale



něco v hlavě
        ti říká že

ne – –

slzy
jak hraniční kameny –

kde já končím

ty začínáš

 

 

ohňostroje v hlavě

na co by to bylo –

jít spolu ještě někdy  na kafe
jít spolu ještě někdy  na koncert
                       do kina

vidět se



miluju tě
nemiluješ mě –

v mojí hlavě jsou
        ohňostroje

a ty to vidíš a víš to

stejně
jako já
vidím a vím že

ve tvý ne



pojďme

se už nikdy nepotkat

 

 

panelákovej ježíš

a co budeš dělat ty?
taky
nic neumíš

pořádně

taky
nic neumíš

– – –

zase na zemi
v bytě
v šestým patře jak

panelákovej ježíš –

prázdný a plný lahve jak
      souhvězdí tohohle

malýho vesmíru



prázdný lahve
      nejsou než vězení
pro střepy
prázdný lahve nejsou než vězení a
ty plný
nebudou
plný věčně



sebelítost
sebeukájení
sebepoškozování
a pořád dokola –

když odsuneš spodní díl
vrchní díl spadne

když odsuneš spodní díl
vrchní spadne

když odsuneš nesprávnej díl

spadnou

úplně všechny

 

 

středa

řekni dětem že tátu přejelo auto

řekni že odešel a už se nevrátí

řekni dětem že táta srazil autem tři holky

nalitý

byli všichni čtyři

řekni to dětem

co povíš radši?

prokřehlý prsty

šustění listí

podzim

      je dávno mrtvej

a vzpomínky na něj

sežral sníh

 

 

lidi chtěj víc rasistický poezie

říkáš že
to bude dobrý
to bude dobrý
říkáš ale

dobrý to nebude –

můj táta
volí
radikální pravici –
lidi
chtěj víc
rasistický poezie –

chtěj víc smrti
      vrahům národa a
víc čechy víc těm víc čechům
víc tradic a víc tradičních hodnot a

klid

na svejch ulicích
ve svejch novinách
ve svejch televizích

ať si za horama
teče krev
ať si tam lidi dělaj
co chtěj
ať se jim děje
co nechtěj jen
ať je tady klid



říkáš že
to bude dobrý
to bude dobrý
říkáš ale

dobrý to nebude –

viděl jsem
tři děti
slušnejch rodičů jak
      kladivem a šroubovákem

v lese

otvíraly hlavu bezdomovce a
slušný rodiče
posírat se v nemocnicích

viděl jsem lidi
stahovat zvířata zaživa z kůže

viděl jsem člověka jak
      skočil pod vlak a
měl přátele
který to udělali

viděl jsem šílený lidi
lidi závislý
lidi nemocný

viděl jsem kosti ve svý ruce
viděl jsem člověka kopat
      člověka do hlavy
viděl jsem lidi kopat si vlastní hroby a
ty
říkáš že
to bude dobrý –
to bude dobrý
říkáš ale
je jasný

že to dobrý nebude

 

 

když to všechno přestalo bolet

když to všechno
      přestalo bolet



jako
      by
            to
                  taky

přestalo

dávat smysl

 

 

ryby v akváriu

život
je i tohle –
tohle
co z něj zbylo
tohle
co z nás zbylo

– – –

díváme se na sebe



díváme se na sebe
krátce
jinak
se na sebe díváme –

je ticho



díváme se do podlahy
díváme se z okna
prší
co za počasí – co?
říkám
jo
říkáš



život
je i tohle –
do práce
z práce
do práce
z práce
víkendy
      svátky
            dovolený –

život

je i tohle –
bez válek a neštěstí
bez lásky a
      všech těch pocitů –

ryby v akváriu

doktoři
pečlivě opravujou naše
      rozpadající se těla
            rozpadající se hlavy –

vyměňujou vodu



vzala sis prášky?
ptám se
jo
říkáš

dlouhý
dívání do zdi

dlouhý
ticho



život
je i tohle
říkám –

lžu si

lžu ti

 

 

všechno to umírání

nikdy jsem si nemyslel
      že budu žít
takhle dlouho –

nikdy jsem si nemyslel že
      budu žít takhle

dlouho



všechny ty dny
všechny ty roky
všechny ty zamilování
všechny ty rozchody
všechny ty pocity
všechno to jídlo
všechen ten chlast
všichni ty lidi
      který jsem poznal



všechny ty vydělaný peníze
všechny ty utracený peníze
všechny ty půjčený a
      nevrácený peníze
všechny ty přečtený knížky
všechny ty básně
všechny ty popsaný papíry
všechny ty slova

            slova

      slova

všechen ten život
všechno to umírání
všechny ty
            úplně
                  zbytečný

nikdy

který jsem říkal
který jsem slyšel říkat

úplně zbytečný

 

 

jizvy

v tom městě
      byly ulice
            jak řezný rány –

v každý z nich
vzpomínky

na nesprávný slova
na špatný rozhodnutí

co bylo
bylo špatně



jeden večer mě
      jedna holka
            vzala za ruku a

prošli jsme spolu celý to město –

kroky
jak stehy

co bylo
bylo

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Dagmar Plamperová

    kdo si jednou vzpomene

    Obrať list, ať slyšíš krejch volavek popelavých / Obrať list, ať řeky proudí naopak

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2019
  • Janele z Liků

    Co zbylo z Prahy

    Kochám se / klíčovými dírkami / ani průvan s klíčem nejsou dokonalí

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2019
  • Terézia Klasová

    Rys

    Rysa miluj bezmedzne / viac než blížneho / menej ako seba

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2019