22. 5. 2014, 04:29

když vyjde ven
vypadá spíš jako nějaký postradatelný
na černo odebraný vnitřní orgán

shluk přezrálých hrušek
i s žlutavou mázdrou na povrchu

zvážený kus do ruda vyuzeného kolene
ve sněhobílém ručníku

není k uvěření

ještě dlouho jej nazýváš jinými jmény:
Skoromůj
Málemsyn

druhý

čekám na tebe už třetí den

žena s krůpějemi potu na čele
vyhání falešné poslíčky

nevíš
v žádném jazyce
ještě nepojmenovali
úzkost
skrze níž je třeba
prodýchat se ke světlu:

anxiety die Angst anxiété

niepokój
úzkost

zátiší s gaučem

jsme věci
osaměle rozházené po pokoji

tak to zanechal
vedle andělsky spící
smotek shluku událostí

za okny španělština
a štěkot psa

zdvižené židle

trčí do noci
jako růžový pugét
s nímž se marně
snaží vlézt do taxíku

vůz smluvního partnera
bude čekat pět minut zdarma
dveře se zavírají
s čímsi větším než jsme

čára života

hovor přerušený
kymácením nad mušlí
dějiny dobývání poklopců

čelo o dlaždice
slina
kanoucí ještě pomaleji
než proud:

hovno život
živůtek akorát
krátkej

a posranej

na lůžku

celý život ničila
se vznešeností poezie
ale umírá takto pokřiveně
kdy jedinou dírou do světa je mělká jáma
prochcaná
do sněhobílých matrací

mluviti pravdu:

ten večer kdy deštěm z kanálů vyvěrala voda
se přede mne postavil
se svým metrem výšky starší syn

bylo to jako průčelí
ohromného
vybydleného domu