Arménská noc

Měly jsme hlad. Hladověly jsme

po chlapech

– tolik mrtvých nemluvňat.

Bylo jim dvacet a ještě nikdy

nepromluvili o tom, že by nás chtěli za své.

Možná i vlastnit barák.

A vážně. Bez syna jsi souška vytesaná do džínsů.

Wroclaw

Ta kostka stejná jako ty a já.

Padá k zemi Je neděle

dnes jsou všichni v kostele.

A její prs se pokouší o vzkříšení.

Srbské tango

Srbské tango
žhavá ulice a krucánky z tepla
nohy jak plaz
se loupe kůra
když na dřevo Dunaje
jako poselství píšťal a balkánské
vzdechy tři malé děti mě obkrouží
vždy z večera vzrostlé
money give me money
a oči vody oči ten vzkaz
co čtou chtějí
nejspíš mě-
cítím se ospale.

Vyhořel Notre-dam.

VLAKEM

Zachránil jsem dítě

co třímalo hlavičku brášky.

Měl roztrhané šaty kolem vlaku a obálku

s tajným obsahem – šeptalo.

Kdysi viděl jednu ženu

jak kouří cigarety a měla taky pouzdro

a na pouzdru byl vyrytý celý život

něco jako ale možná taky ženský klín

v těchto věcech se nevyznám.

Teď držím jeho hlavu za vlasy – měl rád

když mu je někdo hladil a paní s pouzdrem se usmívá

jedny koleje jeden zvuk zapadá do zámku

klika tma a

Zatajil jsem ji lineárnost a v kruzích topil slova útěchy.

Než usnula

šeptala o bráškovi a o tom.

PRAHA

Jako když jsem potkával

Na kamenech vytesaní holubi

vedle lidí

nehybnost ruší snad jen pohyby pod sukněmi

na lavičkách v parcích milenci a jejich chtění

prochvívá se pažemi

pomalu začínám cítit podzim když

všechno krouživě padá a pád je tak zběsilý

že nepostřehneme to okno

kde se odráží západ a oko

ve kterém se třpytí dvě kolínka do břicha

potrat

a chlast.