V tu chvíli, kdy si pan de Luca představil, jak jeho jediná holčička umírá v plamenech uprostřed záhonů s mrkví, pórkem a celerem, toho už na něj bylo moc.
Rubriky
Beletrie
Rubriky
Beletrie
Beletrie
Poezie
Beletrie
Próza
Beletrie
Dokumenty
Beletrie
Drama
Beletrie
Komiks
Beletrie
Básnická próza
-
-
Je noc. V pokojích
jsou nahá těla. Někdy si obrat
k ničemu, nedokončený,
přisvojí spáč, jímž zmítá sen.
Zda dotknu se toho ramena, tohoto dalšího,
pobídnu, aby se oči otevřely, roztáhly,
aby těla oživla, jak jsme věřili,
jak se stalo, jednou? Volej,
vrať se, Claude, vrať se Enzo, z mezi mrtvých?
Volám ta jména, nikdo se neprobudí.
-
Zas dýchat se dá
a spát se dá
kdy se chce, s kým a kde je libo
Ať sebe se ptá
Kdo sám se ptá
Jestli být rakem nebo rybou -
Takže z té dávné mystifikace s „básnířkou“ Vierou (kterou jsem v Kandaulovi uvedl jako okouzlující básnířku Svatavu) zůstala už jenom ta povídka a tahle hrstka básniček:
-
Napřed se to musí dělat tak,
aby nebylo dítě.Pak se to musí dělat tak,
aby se dítě nevzbudilo. -
Zítra má život
ve mně narozeniny
bude mít stupňovitý dort
co vrhá stín
jak schody na hřbitov.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Editují
-
Milan Ohnisko
Redakce
-
Vojtěch Němec
Redakce