Ty rodná mámo má, po nocích vždy jsi bděla,
vodívala jsi mne za humny do polí,
pak na cestu dalekou úsvitem jsi mě vyprovázela
a ručník vyšitý dala’s mi pro štěstí.
Pak na cestu dalekou úsvitem jsi mě vyprovázela
a ručník vyšitý dala’s mi na cestu pro štěstí.

Je na něm vyšitá cestička zarosená,
zelené lučiny a háje slavičí,
mateřský úsměv, v kterém laskavost tvoje dřímá vždy věrná,
i utajený smutek tvých krásných očí.
Mateřský úsměv, v kterém laskavost tvoje dřímá vždy věrná,
i utajený smutek tvých krásných blankytných očí.

Já vezmu ten ručník, rozprostřu ho u cesty,
pod šepotem dubů tráva tichá laská.
Na něm pak obživne vše, to, co znám hořce až do bolesti:
odloučení i dětství i věrná láska.
Na něm pak obživne vše, to, co znám hořce až do bolesti:
odloučení i dětství i tvoje mateřská láska.

Пісня про рушник
Рідна мати моя, ти ночей не доспала,
Ти водила мене у поля край села,
І в дорогу далеку ти мене на зорі проводжала,
І рушник вишиваний на щастя дала.
І в дорогу далеку ти мене на зорі проводжала,
І рушник вишиваний на щастя, на долю дала.

Хай на ньому цвіте росяниста доріжка,
І зелені луги, й солов’їні гаї,
І твоя незрадлива материнська ласкава усмішка,
І засмучені очі хороші твої.
І твоя незрадлива материнська ласкава усмішка,
І засмучені очі хороші, блакитні твої.

Я візьму той рушник, простелю, наче долю,
В тихім шелесті трав, в щебетанні дібров.
І на тім рушничкові оживе все знайоме до болю:
І дитинство, й розлука, і вірна любов.
І на тім рушничкові оживе все знайоме до болю:
І дитинство, й розлука, й твоя материнська любов.

Hudba: Platon Majboroda
Z ukrajinštiny přeložila Nataša Černá, která je i autorkou následující reflexe:

Tuhle píseň jsem se naučila v osmé třídě od spolužáka Ukrajince.
Dnes už si nejsem jistá, jestli na mě zapůsobila spíš ona, nebo ten spolužák.
Každopádně to muselo být hluboké. Jak bych si ji jinak mohla pamatovat dlouhých třiašedesát let.
Celou dobu jsem žila v domnění, že se jedná o lidovou píseň.
Teprve teď, když jsem se před jejím překladem chtěla ujistit, že si text pamatuji správně, jsem zjistila, že se jedná o píseň zlidovělou. A zřejmě ve své domovině všeobecně známou.
Před několika lety jsme se sestrou jely taxíkem na letiště a ukázalo se, že řidič je Ukrajinec. Už jste někdy zpívali cizímu člověku v taxíku? Já ano. Dodnes nezapomenu na slzy v jeho očích.