Elektrické dítě
Máme elektrické dítě
Ale moc dlouho nevydrží
Každou chvíli ho odnáším
úplně vybité k zásuvce
Ale třeba… když si hraje
S jinými dětmi
Díky těm baterkám
Může běhat a křičet
Ale poznám to na něm
Jak mu dochází šťáva
Tak už je pomalejší
A hýbe se míň
Po chvíli úplně ztuhne
Obvody zamrznou
Vypadá, jako by přemýšlelo
Ale necítí nic
Díváme se, jak spí vedle mechanické kočky
Pořídili jsme si typ, který nemá drápy
Organická tkáň okolo kovové kostry
Naše dítě je android, můžou se o sebe třít
A když večer leží
V bleděmodrém pokoji
Můžeme někam jít
Můžeme jít ven
Stějně ale myslíme na něj
A tak se vrátíme domů
Přehrává si den
Zuby mu maličko jiskří
Venku sněží
Venku sněží
a v krabičce na zdi je přišpendlený motýl
Usnul jsem na ulomené kře
není mi dobře, horečka vře
Kousek pod prostěradlem
je polární moře
Slyším, jak rackové
naříkají z nebe
A jejich horké slzy
jsou jako omítka v pavučině
Venku sněží
a v krabičce na zdi je přišpendlený motýl
Horníci
Horníci z břidličných dolů
Kteří nebyli pohřbení
Leží vedle sebe
Mezi rozbitými kahany a kamením
Všude se říkalo
Že vzala je spodní voda
– pod zemí bloudící had
v potemnělých chodbách
Bylo jich devět
A teď probouzí se v srpnu
Všechno už je pryč
Jenom oči nějak uchovaly běl
Země jim půjčí jíl
Aby látku šatů napnul
Vlasy mají z žížal
Jazyky se slimáčích těl
Hlavy můr, pytel dvůr, hlavy můr
(jak je to možný, že my jsme tu zůstali
a ty si odešel po svých?!)
Beránek a Měsíc a tvá bílá tvář
Oni se vrátí i kdyby z kostí nezůstalo nic
Oni se vrátí a bledýma očima, ledoví a bez zřítelnic
Čekám celej den
Čekám až přijdeš
Čekám celej den
Mezitím umývám nádobí a peru prádlo
Ó břidlice
Je na rohožkách
Ó břidlice
Je na kobercích
Ó břidlice
V kočičích fouskách
Ó břidlice
Je ve psí srsti
Čekám až přijdeš
Čekám celou noc
Mezitím poslouchám rádio, zašívám tričko
Ó břidlice
Je na všech klikách
Ó břidlice
Je na ubrusech
Ó břidlice
Je na talířích
Ó břidlice
Na gramodeskách
Letiště
Potkal jsem ve městě nevlastního dědu
v šusťákovce a neoholenýho
šel si zrovna koupit něco k jídlu
ve večerce mají otevříno
a v ruce nesl tašku bílou
jako opuštěný voják
To tenkrát když letěl z Bratislavy
ze starýho stroje padaly šrouby
nejvíc ho ale překvapilo
že na letišti mají holuby
vždyť oni můžou vletět do motorů
anebo pilotovi do kokpitu
oni si přece dělají co chtějí
zvířata nemají rozum !
Letiště může zachránit jen
technický tým !
Te te te te ten ten ten ten technickej tým !
Potrubí
Líbí se mi, jak vypadá město
Brzo ráno v neděli
Lidí je v něm málo a ti
Co chodí tam jsou ospalí
A prohlíží si ve výkladech věci
Který zrovna není možný koupit
Krámy jsou zavřený
A tichý je i potrubí
Nejsou tady ani žádná auta
Která by trýznila chodník
Jako když jezdí ty umejvací vozy
Všechno je volný
A mně je za sedm let čtyřicet
A už jsem fotr jako vyšitej
Do toho my zavoláš ty
Divoký zvíře z jiný planety
No jasně, že si pamatuju
Ale nechce se mi vzpomínat
Protože v pekelným plameni skončí
Všichni sentimentální sráči
www.kapelakvety.cz
-
Martin Kyšperský
Skladatel, textař, zpěvák a zakladatel kapely Květy. Autor scénické hudby pro film, divadlo a rozhlas. Příležitostný herec ve filmech a seriálech. Majitel malého studia, ve kterém nahrává a aranžuje hudbu ...Profil
Souvisí
-
vesnická, ústní dutina: jazyk a měkké patro,
dialekty dávno z tohoto prostoru ustupují.
za groš by se snad ještě dalo vytáhnout
rezavé slovo za groše z automatu, posledního
před dálnicí. lejsek šedý v květináči drtí -
Potřebuji neviditelné provazy
stehy které se neprořežou
píseň o původu světa
přeložit
do pískacího jazyka Guančů -
Slavická se nedívá z dálky, nýbrž zblízka, její dílo má intimní charakter. Při jeho zkoumání jsem měl opakovaně pocit, že jsem zahlédl cosi prchavého a tajemného z duše přírody.
-
zaprvé očekávat od vůdců nelidskost
zadruhé se vzpínat jako bezhlavý kůň
v pohádce Boženy Němcové
a v neposlední řadě krást nábytek na podpal