do ložnice mu nakukuje černý dům
ve sklepě kdosi míchá hořkou čokoládu
vařečka zvoní o tíseň vany

a dál to nechci vědět, protože ten, kdo vykácel v celém bytě světelné paprsky a do předsíně mi postavil černý dům, je dávno pryč i s tím domem

***
bílé zvíře se schovalo za strom
voda v kaluži má zelené vlasy

mezi žebry mi trčí hrot
napuštěný tvým srdcem

dlaněmi hoříš skrz celý les

***
do okna protějšího domu
narazil mol a pak další a další

metu je na lopatku
a přidávám k ostatním v kuchyni

v okně do dvora se veselí přátelé tmy

po chvíli vidím, jak
chuchvalec prachu hýbe křidélky
a vzlétá ke kuchyňskému oknu

***
ráno zbavil starý obraz rámu a plachetnice úzkost z něj pomalu odplula

***
v parku
dítě bere do ruky provaz omotaný kolem stromu,
cloumá s ním
křičí, snaží se strom zahnat do stáje
po chvíli ohlávku pouští, vrtí hlavou a odchází pryč

***
stromeček, prskavky
drobečky štědra na koberci

ležíš, přikrytá obrazem
Ježíšek přináší teploměr

máš zimnici
a batole, které chce po půlnoci
zapřáhnout vánočník
a odletět oknem ven

***
volá nám Henry Psanec
že mu celé ty roky na nočním stolku
leží Tělo schizofrenika

a že kobyla
kterou vyhodil večer do vzduchu
za úsvitu porodila rzivá hříbata

***
nevím co je mrak
a co hřeben hory

jen pěšinka na sever, co ústí
jen kouř, co komín v hrdle bolí

***
chyť mě za ruku, nemůžu usnout

pod mostem pluje ostrov s televizí
ve které hoří katedrála s ptáky ve věžích

chyť mě za ruku, nemůžu se probudit

***
co já jim povím?
jak se mám?
nevím

dlouho jsem u sebe už nebyl

kráčím kolem řeky
a ona se usmívá

***
na stole kyne pecen tmy
stíny se otáčí zády
za dveřmi na mě čeká závrať

zavolám jí až ráno

(Z rukopisu připravované sbírky Arvův klavír)