Naštěstí jsme o prázdninách měli volnou Archu, tak jsme si tam na týden postavili repliku avignonského divadla i s příslušnou křivkou viditelnosti a s menším pódiem, abychom si vyzkoušeli, jak bude fungovat dění na scéně, projekce a jak se sehrajeme s francouzskými titulky. V Avignonu jsme pak měli na přípravu jen dva a půl dne, což je samozřejmě málo…

Naskákali jsme do brouzdaliště a začali v něm čile rejdit. Představovali jsme si, jak něco takového teď možná dělají i ti, kdo se o naši svobodu zasloužili. Viděli jsme Havla, Pitharta, Dienstbiera, Bendu a Kroupu, jak se s rozkoší cachtají a vytřásají si pak vodu z vousů, právě jako my.

aguárovo sbohem je intenzivní novela, která přináší potěchu v podobě promyšleně konstruovaného, citlivě plynoucího a famózně přeloženého textu, stesk a stísněnost tématu a hluboké nadechnutí životodárné odhodlané naděje.