Recenze a reflexe

Dvakrát

Recenze a reflexe
Dvakrát
Recenze a reflexe
Recenze
Recenze a reflexe
Horké párky
Recenze a reflexe
Méně slov o próze
Recenze a reflexe
Reflexe
Recenze a reflexe
969 slov o próze
Recenze a reflexe
Minianketa
Recenze a reflexe
Kritika
  • Jan Němec, Jana Šrámková – Byt – Román ve dvou

    Román jako palindrom experimentálního soužití

    Reflektuje Aneta Mladějovská

    Vzniká poněkud komplikovaná situace, protože do ohniska vyprávění se protlačuje postava Honzy, jíž Zuzana i Daniel věnují velkou pozornost, ale zároveň se v náhledu na ni a v jejím hodnocení tak zásadním způsobem neshodují, že to zákonitě narušuje snahu o integraci obou vyprávění v jeden celek, což jsem – možná mylně – považovala za nadrámcový a nevyřčený cíl, k němuž má dílo dospět.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 12/2025
  • Pavel Šuhájek – Včely vyrobené z tmy

    To nejdůležitější je na rubu papíru

    Reflektuje Milena Fucimanová

    Tak nevím, v čem přesně spočívá malá srozumitelnost Šuhájkovy poezie. Mně připomíná divokou kaskádu, místy trans. Obrazy, které čtenář nedokáže snadno vstřebat, zatímco básník jimi dýchá.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2025
  • Pavel Šuhájek – Včely vyrobené z tmy

    Jiskření slov ve světle i v temnotě

    Reflektuje Jitka Bret Srbová

    Vršení obrazů a emocí podporuje dojem, že text spěchá, hrne se, možná i proudem vznikl. Tak aspoň výsledek působí. Pokud zde konala ruka redaktora Petra Čermáčka, byly to zásahy mimořádně citlivé a podařilo se nezředit vjem prudké plavby, ba stržení…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2025
  • Dora Kaprálová – Mariborská hypnóza

    Mezi řádky a mušími křídly

    Reflektuje Olga Pavlova

    Odpovědi Dory Kaprálové jsou příběhy, které si vyprávíme, ať už jsou o městech, lidech, nebo předmětech. Věří, že nás definují a ovlivňují naše vnímání reality. Nakonec to, co skutečně dává smysl, je nejen příběh, ale i způsob, jak ho vyprávíme – a jak s ním žijeme, jak ho dál nosíme v sobě.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 10/2025
  • Dora Kaprálová – Mariborská hypnóza

    Psaní jako halucinace neboli Tvůrčí sraní

    Reflektuje Pavel Janoušek

    … číst? Prostě proto, že ani psaní nemusí být navzdory autorčině skepsi pokaždé na hovno… alespoň pokud dobře volená slova mají schopnost myšlenkově pronikat pod povrch jevového… byť jen v náznaku a mnohdy jakoby mimochodem…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 10/2025
  • Tereza Boučková – Dům v Matoušově ulici

    Asi bych to taky neměla vynechat, protože to je velice silný osud

    Reflektuje Aneta Mladějovská

    Román v mnoha ohledech nese rysy deníkových záznamů či reflexí, a pokud terapeuticky funguje na autorku, jistě bude mít podobný účinek i na čtenáře, protože mnoho z nás stojí s hrůzou u obrazovek a emocionálně se vyrovnává s děním ve světě.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2025
  • Tereza Boučková – Dům v Matoušově ulici

    Pohnuté osudy a pravdy skryté za zavřenými dveřmi

    Reflektuje Martina Martinez Arboleda

    Dům v Matoušově ulici je skutečná pražská (smíchovská) reálie. Autorka v něm vyrůstala a později v dospělosti se do něj vrátila, aby tu pečovala o svou maminku stiženou Alzheimerovou chorobou. V domě žily slavné herečky…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2025
  • Kristina Hamplová – Lover/Fighter

    Náš skutečný evoluční úkol

    Reflektuje Jan M. Heller

    Naopak spojení vypravěččina tónu a jazyka s ulítlým nápadem, jímž autorka překračuje hranice nežánrové beletrie, je právě tím, z čeho podle mne plyne čtenářský půvab a přitažlivost. Ochotně se řadím do fronty těch, kteří tvrdí, že budou s očekáváním vyhlížet další autorčiny počiny.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2025
  • Kristina Hamplová – Lover/Fighter

    Kdykoli se lidstvo někam posune, je to jenom proto, že někdo žral, co neměl

    Reflektuje Karin Jamnitzká

    Je to kniha vzdálená současné produkci, je drzá a zábavná, dělá si legraci ze všeho, ze vztahů, rodičů, Gen Z, klimatické krize, Pražáků, a dělá to chytře. Její fascinace bitkami je zřejmá, snad i proto, že „[…] vzpomínky se drží ve svalech ještě déle než v srdci“ (s. 124).

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2025
  • Bianca Bellová – Neviditelný muž

    Od hodů k hodům

    Reflektuje Jan M. Heller

    Podobně nepřesvědčivě na mě působí ona úvodní bajka o Midasových oslích uších – to, co fungovat má, by fungovalo i bez tohoto zcizovacího efektu.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 7/2025
  • Bianca Bellová – Neviditelný muž

    Rodinný recept na šopáček krutostí života

    Reflektuje Aneta Mladějovská

    Balancováním na hraně román i končí – hrdinka o svém otci stále neví „vůbec nic“, i když se toho v mnoha ohledech dozvěděla až moc. V čtenářsky atraktivním, téměř detektivním zápalu protagonistka vykopala všechny kostlivce rodinné historie, kteří ještě drželi pohromadě, a odkryla rodinná a zároveň i vesnická tajemství.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 7/2025
Načíst další
  • Markéta Pilátová – Hnízda

    Pampou i pralesem

    Reflektuje Alena Šidáková Fialová

    Hnízda jsou román plný dějových zvratů, snů, mystiky i reálné faktografie, román, který čtenáře pohltí – tak, jako pohltil prales Hansiho. Místy může být čtenář trochu přesycený všemi těmi vnitřními světy, sny a magickými setkáními, každopádně je však próza Markéty Pilátové působivou oslavou Bohemios, česko-německých osadníků brazilského pralesa.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 10/2026
  • Tomáš Glanc, Jan Bělíček – Ruská duše neexistuje

    Uvidíme, co bude dál…

    Reflektuje Jana Kitzlerová

    Už tedy víme, že ruská duše neexistuje, ale víme skutečně něco o Rusku? Pokud si přečtete knihu Ruská duše neexistuje, budete vědět o něco víc.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 10/2026
  • Martin Trdla – Močál

    Neskuhrání z močálu

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Jazyk však selhává, míní básník, a nemá na jazyku výlučně básnickou řeč, pročež raději odbočme k promluvě nepoetické a literárněkriitičtější. Zmínili jsme sice neodekadentní poetiku, to byl však pravděpodobně pouze dílčí souzvuk a souběh, poněvadž Trdlovo vědomí močálů a bažin nepramení z huysmansovské kulturněhistorické skepse, nýbrž především z vrcholné rozporuplnosti a rozladěnosti nynějšího bytí a času.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 10/2026
  • Sjón – CoDex 1962

    S postmodernou na Island

    Reflektuje Jiří Zizler

    Nakonec se román převrací v jakousi temnou sci-fi, kdy lidé na Islandu mutují (vlastně asi spíše zmutují), můžeme si číst dlouhé seznamy zemřelých a jejich úmrtních dat, a už se všechno šine ke konci. V epilogu autor mluví o svém díle jako o „biomase fikce“ a nechává lidstvo zahubit pomocí superinteligence…

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 10/2026
  • Jiří Kratochvil, Monika Rychlíková – Vyprávět, abych mohl žít

    Nekratochvilná kniha o Jiřím Kratochvilovi

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Ještě důležitější však je, co autor Medvědího románu soudí o svém způsobu psaní. Nuže, s pokorou se z určitého pohledu přiřazuje k Milanu Kunderovi, poněvadž podle jeho úsudku oba jsou, ačli nemálo odlišní, spisovatelé „nerealisté“. Pokud se ovšem Kundera obecně vzato hlásí k filosofii literárního existencialismu, Kratochvilovi jsou prý bližší podněty tzv. magického realismu.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 9/2026
  • Miroslav Pech – Políbili se v dubnu

    Mezi šutrem a hvězdou: Literární meditace o laskavosti, duchovní vertikále a „exquisite moments“

    Reflektuje Martina Martinez Arboleda

    Přebal knihy působí nenápadně, výrazně však pracuje s atmosférou. Tlumená, téměř monochromatická fotografie navozuje dojem zastavení a odstupu a působí o to signifikantněji, že se jedná o motiv svatby (přechodového rituálu). Postavy zachycené zezadu v pohybu ztrácejí svou konkrétnost a získávají obecnější, symbolickou rovinu. Typografie komorního brožovaného vydání je střídmá, odpovídající charakteru textů a podtrhující celkovou melancholickou náladu sbírky.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 9/2026
  • Gabriela Brázdová – Hody

    Literatura, bože, literatura, kde ťa ludé berú?

    Reflektuje Pavel Janoušek

    Navazující sex je ovšem přeskočen, neboť naprosté nemravnosti se do slušné prózy o velké lásce nehodí.
    No, není to báječné?
    No, nevím… asi to může někoho oslovit… pro mě je ale tato novela spíše bizarní kuriozitou.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 9/2026
Načíst další
Načíst další
Načíst další
Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje