Křest čtyř autorů
Premiéra knih čtyř autorů ze stáje nakladatelství Petr Štengl se odehraje poslední den v lednu v kavárně Liberál. Večerem provede Josef Straka. Ze svých knih přečtou: Tereza Lehečka, Martin Trdla, Felix Zöllner a Patrik Linhart.
Básníci, kteří přečtou ze svých knih, jsou: Tereza Lehečka (1990), autorka knihy Sex v mezinárodním kontextu (Petr Štengl, 2022), Martin Trdla (1985), básník a novinář a autor sbírky Průběžná zpráva o stavu území (Petr Štengl, 2021), Felix Zöllner (1989), autor sbírek povídek a básní, který svůj první a mysteriosní román Drudenheim (Petr Štengl, 2023) vydal právě nyní. A posledním autorem je Patrik Linhart (1975), který u Petra Štengla vydává sbírku povídek Hraniční světla. Okolo klášterů Broumov a Osek.
Chviličku.
Načítá se.
Chviličku.
Načítá se.
-
Josef Straka
(1972), básník a prozaik, organizátor literárního života. Je autor dvou básnických sbírek a… jiné časy (G Tisk, Liberec) a Proč. (edice Tvary, TVAR, Praha), které vydal v devadesátých letech, a čtyř ...Profil -
Patrik Linhart
(7. 8. 1975, Duchcov) básník, spisovatel, essayista, výtvarník a performer žijící v Teplicích a v Duchcově. Je zakladatelem Vědeckého studia Stará milenka, jehož náplní je „aktivisace každodenního života“ a „magie všedních dnů“. Výsledky této práce ...Profil
Souvisí
-
Ten příběh pro všechny; ta věda; ta tolkienovská pasáž; ty barvy; celá ta kniha!
-
Ani bohové nemohli se dívat na Pompeje, když soptil Vesuv, ale jak je nyní mně, když musím pořádat podivné náhody, komické – ale vím, že to neskončí komikou.
-
Musíme pochopit, že tyto proudy myšlení vycházejí ze staré tradice, jež nebyla vždy správně pochopena, pakliže vůbec kdy pochopena byla.
-
Básník Josef Straka patří již po léta mezi klíčové hybatele literárního života v České republice. Lze bez nadsázky říci, že bez něho by tu bylo podstatně méně literárních cyklů, autorských čtení i precizně moderovaných festivalů. O tom, jak jde v létě skloubit práce organizační s prací literární a co nového Pepa chystá pro nadcházející měsíce, pojednává tento stručný rozhovor.
fotografie: archiv autora -
Shelley se z tradice anglické školy vymaňuje zájmem o svobodu jedince (přesahuje idealistický plán osvobození lidstva), poukazuje na zneužívání tisku, protestuje proti věznění novinářů, patrně jako jeden z prvních upozorňuje na negativní globální dopady války (v jeho případě napoleonských válek).
