Aktuální číslo
Adam Borzič, Anna Beata Háblová, Božena Správcová, Elsa Aids, Emil Hakl, František Dryje, Gengoró Tagame, Iryna Zahladko, Jakub Řehák, Jakub Šofar, Jan M. Heller, Jan Nejedlý, Jan Štolba, Jana Orlová, Jiří Jakubů, Jiří Janatka, Jiří Zizler, Jitka Bret Srbová, Josef Kučera, Josef Straka, Kamil Bouška, Karel Piorecký, Karel Škrabal, Karin Jamnitzká, Libor Staněk II., Marek Jan Vilímek, Marian Palla, Marie Iljašenko, Markéta Mikulášková, Martin Lukáš, Martin Reiner, Martin Stöhr, Michal Jareš, Michal Šanda, Milan Děžinský, Milan Ohnisko, Milena Slavická (M. S.), Miloslav Topinka, Miřenka Čechová, Miroslav Huptych, Nela Bártová, Ondřej Hanus, Ondřej Schmid, Patrik Linhart, Pavel Šuhájek, Petr Borkovec, Petr Hruška, Petr Janyška, Petra Schwarzová Žallmannová, Radek Fridrich, Radim Kopáč, Robert Kanócz, Robert Wudy, Roman Szpuk, Rosalie Wernischová, Simona Racková, Stanislav Zajíček, Sylvie Richterová, Tomáš Míka, Václav Piňos, Viktor Pivovarov, Viktorie Rybáková, Vít Slíva, Vojtěch Němec, Vojtěch Vacek, Xerodoth Sigmius, Zdeněk Volf
Vyšlo 8. 1. 2026
Souvisí
-
Postundergroundová scéna – to zní jako pokračování nějakého undergroundu. Ale jakého? Těžko říct, co přesně tím bylo myšleno, ale vzhledem k tomu, jaké místo „underground“ získal v českém porevolučním antikomunistickém mýtu, musím takové označení odmítnout.
-
Zítřejší poezie: Působnost psaného slova klesá a bude klesat. Nesnesitelná sociální realita vhání básníky do vnitřního exilu. Poezie prochází implozí, stává se temnou, nesrozumitelnou. Oslovují se navzájem jen úzké okruhy přátel a známých, digitálně fundované komunity. Dříve či později přijde radikální přehodnocení digitality.
-
Šnečí rohy a pařáty
těžce se mi dýchá
já se dvěma penisy
a kozlí hlavouRozpouštím vlasy
skoro nedýchám -
Můj otčím byl debil k pohledání, nicméně s gustem vyprávěl příhody na pokračování, jejichž hrdinou byl Venca Hlína z Motyčína. Dnes už se nedozvím, jestli to byl jeho copyright, případně jen předával dál, co sám kdysi dávno vyslechl. Zmiňuju to proto, že i v debilovi může kvasit poezie.
-
Ne, to nezní tak docela jako klišé. Vypadá to, že tihle autoři snad ani nečetli anebo nevzali vážně slepé ideologické skvrny dávného Zbyňka Hejdy, Miloslava Topinky či třeba Josefa Rauvolfa, o starém Jeanu Clairovi a stovkách dalších ideo-katů surrealismu nemluvě. To už je co říct.
