Lidé
(1937, Moskva) je malíř, jeden ze zakladatelů moskevské konceptuální školy a jeden z hlavních představitelů ruského neoficiálního umění. V roce 1982 se z Ruska přestěhoval do Prahy, kde žije a pracuje dodnes. Pivovarov je společně s Iljou Kabakovem tvůrcem osobité umělecké formy alba, ve které dochází k propojování textu a obrazu. Text se často stává součástí i jeho obrazů. Viktor Pivovarov se od osmdesátých let aktivně účastní českého kulturního života: vystavuje, publikuje články, eseje a ilustruje knihy. V roce 2000 se stal držitelem Ceny Revolver Revue. Souborné vydání básnických textů Viktora Pivovarova se plánuje v knize věnované jeho kresbám, která by měla vyjít v nakladatelství Arbor vitae, a to pravděpodobně příští rok.
Václav Jirásek
Můj otčím byl debil k pohledání, nicméně s gustem vyprávěl příhody na pokračování, jejichž hrdinou byl Venca Hlína z Motyčína. Dnes už se nedozvím, jestli to byl jeho copyright, případně jen předával dál, co sám kdysi dávno vyslechl. Zmiňuju to proto, že i v debilovi může kvasit poezie.
Ano, kdysi, kdesi
byl ráj se zahradou rozkoší
a dalšími místy k odpočinku,
kde bylo možné
si třebas jen na lavičce zdřímnout.
Teď to všechno zrušili
jako nesmysly,
jako omyl!
Takhle, mojí vlastí není Rusko, ale ruská kultura. To je rozdíl. Já to rozděluji.
Můj otčím byl debil k pohledání, nicméně s gustem vyprávěl příhody na pokračování, jejichž hrdinou byl Venca Hlína z Motyčína. Dnes už se nedozvím, jestli to byl jeho copyright, případně jen předával dál, co sám kdysi dávno vyslechl. Zmiňuju to proto, že i v debilovi může kvasit poezie.
Takhle, mojí vlastí není Rusko, ale ruská kultura. To je rozdíl. Já to rozděluji.
Ano, kdysi, kdesi
byl ráj se zahradou rozkoší
a dalšími místy k odpočinku,
kde bylo možné
si třebas jen na lavičce zdřímnout.
Teď to všechno zrušili
jako nesmysly,
jako omyl!
