Šnečí rohy a pařáty
těžce se mi dýchá
já se dvěma penisy
a kozlí hlavou
Rozpouštím vlasy
skoro nedýchám
Lidé
(1998, Opava) vystudovala sochařství na brněnské FaVU a pražské AVU, od té doby pracuje převážně se sklem. Sbírá terénní nahrávky a jako neli vanilli občasně mixuje kolotočářské techno. Publikovala na několika literárních webech, v časopisech a antologiích. V ostravském nakladatelství Bílý Vigvam jí v roce 2021 vyšla básnická sbírka Na konci chodby je ráno, která byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii debut roku. Loni jí v tomtéž nakladatelství vyšla druhá sbírka Házeliště granátů.
Šnečí rohy a pařáty
těžce se mi dýchá
já se dvěma penisy
a kozlí hlavou
Rozpouštím vlasy
skoro nedýchám
JJ
MT
RK
JJ
MJ
PŠ
MR
JN
ML
KP
LSI
Můj otčím byl debil k pohledání, nicméně s gustem vyprávěl příhody na pokračování, jejichž hrdinou byl Venca Hlína z Motyčína. Dnes už se nedozvím, jestli to byl jeho copyright, případně jen předával dál, co sám kdysi dávno vyslechl. Zmiňuju to proto, že i v debilovi může kvasit poezie.
jsem opět tak zamilovaná
že jsem
málem zapomněla jak chutná hudba
ta otravná a stresující
stačil falešný půltón
PS
JN
MV
LB
MU
JK
MV
KF
OK
OH
PV
JH
JD
JD
JŽ
viděla jsem pána krást
a pokradla taky
viděla jsem pána dát si xanax
když jsem se vedle něj posadila
a lupla jeden taky
viděla jsem paní plakat
a plakala jsem taky
nejsem nic víc
než odraz temna
DB
JD
Obohacován a okrádán zároveň – tak dlouho a tak intenzivně, že těžko si představit existenci člověka jako živočišného druhu bez přiznání role drog.
DB
V rámci Dne poezie vystoupí 14. listopadu v Knihovně na Vinohradech Radek Fridrich a Nela Bártová za moderace Roberta Wudyho.
V mých básních je humor většinou nějaká slupka, pod kterou je něco dost smutného, až tragického. A tahle slupka je dost tlustá, takže pod ni nejde moc vidět.
pan poezie blbě čumí
princezny tikají
a kočka z číny
mi nemává
Šnečí rohy a pařáty
těžce se mi dýchá
já se dvěma penisy
a kozlí hlavou
Rozpouštím vlasy
skoro nedýchám
jsem opět tak zamilovaná
že jsem
málem zapomněla jak chutná hudba
ta otravná a stresující
stačil falešný půltón
viděla jsem pána krást
a pokradla taky
viděla jsem pána dát si xanax
když jsem se vedle něj posadila
a lupla jeden taky
viděla jsem paní plakat
a plakala jsem taky
nejsem nic víc
než odraz temna
pan poezie blbě čumí
princezny tikají
a kočka z číny
mi nemává
jsi tak nevinný
až je mi líto se tě dotknout
mýma špinavýma rukama
JJ
MT
RK
JJ
MJ
PŠ
MR
JN
ML
KP
LSI
Můj otčím byl debil k pohledání, nicméně s gustem vyprávěl příhody na pokračování, jejichž hrdinou byl Venca Hlína z Motyčína. Dnes už se nedozvím, jestli to byl jeho copyright, případně jen předával dál, co sám kdysi dávno vyslechl. Zmiňuju to proto, že i v debilovi může kvasit poezie.
PS
JN
MV
LB
MU
JK
MV
KF
OK
OH
PV
JH
JD
JD
JŽ
DB
JD
Obohacován a okrádán zároveň – tak dlouho a tak intenzivně, že těžko si představit existenci člověka jako živočišného druhu bez přiznání role drog.
DB
V mých básních je humor většinou nějaká slupka, pod kterou je něco dost smutného, až tragického. A tahle slupka je dost tlustá, takže pod ni nejde moc vidět.
Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.
Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!