když není jáma dole musí být střecha hore
jsi tak nevinný
až je mi líto se tě dotknout
mýma špinavýma rukama
jsi tak nevinný
až je mi líto se tě dotknout
mýma špinavýma rukama
jediný co mě opravdu vytáčí
je
že se nejspíš konce
nedožiju
teď je to slabej odvar
nestihnu pozorovat
hořící kameny
na severu splašený
koně v ulicích
pořádnej rokenrol
lidi posraný
až za ušima
co se budou tvářit
velmi překvapeně
měla bych se mít
na pozoru
podezřele dlouho
se mi nechce zdechnout
holky se chtěj přece jenom bavit
velká sranda
když tě poplivu krví
zadusila se bolestí
tuhle znáš
i to že bych si zdřímla
a neprobrala
ne tady
mám hezkej popelník
svítí barvami
tak mi prosím
ubal
bojím se najíst
jako v cizím domě
jen proto
že lenny kravitz
dělá reklamu na parfém
a lias saoudi
na káry
takhle
jsem si to nepředstavovala
jako vždy
nesmím zapomenout
si odpočinout
ale stejně
těkám
a hledám kudy
utéct
když není jáma dole
musí být střecha hore
kotku śpiący
u mnie
na parapecie
twój wzrok jest zbyt czuły
żebyś mógł
mnie musnąć
tęsknie
za tym co
między nami nie zaszło
teraz o tym marzę
ale kiedyś
kiedyś to odhaczę
(překlad Ania Adamowicz & Kamil Kawalec)
horký noci
západy
zalitý slzami
vzpomínka na přítomnost
je to všude
ale ty seš jinde
a pak chceš zpět
ten pramen potu
krve
slz
a chcánků
ještě jednou se projet na kole
a rozsekat se
hodiny klamou
výjimečně
nejdu pozdě
z nudy jedu tam
kde to neznám
večerky svítěj jasněji
než večernice
u obrovskýho pole
vřele začíná Smutno
hoď si věci do kurfu
pojedeme domů
skleněný oči
růžový řasy
zpocený kruhy pod očima
když mě všichni tak chcete
proč někdy
nezavoláte
a když už jo
nikdy to nezvednu
jsi tak nevinný
až je mi líto se tě dotknout
mýma špinavýma rukama
chtěla bych se prokopat
pod tu studnu
která nikdy neviděla
tolik druhů kolapsů
a neslyšela
tolik druhů zaklínání
padám na betonový dno
jsi tak nevinný
až se divím
že se mnou vydržíš
v jednom městě
na podzim
potáhnu všechnu vinu světa za sebou
a cestou seberu další
jen abych se na konci mohla zeptat
proč jsem se tě nedotkla
nejtišší společnost na světě
která zná všechny
moje mezinárodní problémy
nekonečná kapacita
něco říct
reálnej sen
Pokud se přijela uzavřít v tomhle zavěšeném prostoru, nedaleko moře, mezi zónou oranžových hald a horským pásem na východě, pak jen proto, že ráda psala na úpatí hory, kde se točí bouře.