Lidé
(*1968), povoláním umělecký keramik. Od roku 1991 podnikal v oboru keramika. V roce 2012 vydal svou první sbírku básní Za nehty rez (H_aluze, 2012), poté sbírku Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče (Jonathan Livingston 2016).
Obohacován a okrádán zároveň – tak dlouho a tak intenzivně, že těžko si představit existenci člověka jako živočišného druhu bez přiznání role drog.
Pila projela od temene hlavy až po horní čelist. Nerozčísla ji přímo v půlce, ale krajem. Odlomila mističku po okraj naplněnou mozkem. Zatímco tělo s většinou hlavy zůstalo opřený vo stůl cirkulárky, miska spadla na
zem. A slepice všechen mozek vyzobaly.
Vím, o čem píšu. Znám je – sousedy. Jenže do nich nestřílí. Zabíjí, aniž zná.
Obohacován a okrádán zároveň – tak dlouho a tak intenzivně, že těžko si představit existenci člověka jako živočišného druhu bez přiznání role drog.
Pila projela od temene hlavy až po horní čelist. Nerozčísla ji přímo v půlce, ale krajem. Odlomila mističku po okraj naplněnou mozkem. Zatímco tělo s většinou hlavy zůstalo opřený vo stůl cirkulárky, miska spadla na
zem. A slepice všechen mozek vyzobaly.
Vím, o čem píšu. Znám je – sousedy. Jenže do nich nestřílí. Zabíjí, aniž zná.
