Kiran Millwood Hargraveová

Julie a žralok

Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 5/2024
Chviličku.
Načítá se.
  • Petra Schwarzová Žallmannová

    (1978) se posledních devět let svého života intenzivně věnuje dětské literatuře – čte, předčítá ve školách základních i mateřských, recenzuje, prostřednictvím profilu Opičí matka na sociálních sítích upozorňuje na tituly, které ...
    Profil

Souvisí

  • Markéta PilátováArnoštova cesta

    Arnošt Lustig a jeho příběh v obrazech

    Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová

    Psát. Nebylo snad nic tak důležitého v jeho životě. Psát, aby se nic z toho, co zažil, neztratilo. Psát, aby mu ostatní uvěřili. Psát, „Protože to je jediný, co má cenu. […] Jenom příběhy jsou věčnost, miláčkové, jenom příběhy“.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 4/2024
  • Anja PortinRádio Zapomenutých

    Pro koho vysílá rádio Zapomenutých?

    Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová

    Anja Portin vypráví zimní příběh o neutěšené osamělosti, který postupně košatí a rozkvétá jako Amandiny jabloně, nabírá na síle a graduje při velké vánoční hostině Zapomenutých. Je to příběh dětí, které zoufale touží po pozornosti. Je to příběh rodičů, kteří se nedokážou, nemohou nebo nechtějí o své děti starat.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2024
  • Milan KolářTrnitá cesta. Gustav Meyrink a Praha

    Pražská léta Gustava Meyrinka

    Reflektuje Filip Hynek

    Ačkoli tato edice v úhrnu nepronáší nová stanoviska, její přínos spočívá v otázkách, jež čtenáři nepřímo klade. Mladý Gustav Meyrink je tu sice vykreslen v ne právě lichotivém světle – jako burzovní spekulant neovládající pravděpodobně ani základní ekonomická pravidla –, zároveň jej však lze díky Kolářovu textu lépe chápat a přiblížit se realitě jeho tehdejšího civilního života.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 5/2024
  • Heimito von DodererStrudlhofské schody aneb Melzer a hlubina let

    Klenot rakouské literatury

    Reflektuje Pavel Horký

    Rakouský spisovatel tedy uměl svůj myšlenkově závažný román rovněž humorně odlehčit. Byl mistrem jazyka, jeho výstižné postřehy nejednou tíhnou k aforismu a paradoxu.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 4/2024
  • Ivan Diviš, Petr KrálMávám tomu dopředu všemi svými klobouky. Korespondence 1983–1998

    „Nejhorší ze všech lidských slov není nikdy, ale pozdě“

    Reflektuje Milan Pavlovič

    V mnohde pozoruhodných pasážích se mluví o poezii z hledisek, jež jen stěží docházela vzájemného přijetí, ale mohla být pochopena, jak o tom svědčí i Králova editorská role u Žalmů nebo Divišův doslov ke Královu Prázdnu světa. Zatímco Diviš v poezii bojuje tezí, Král pozorností ke skutečnosti.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 4/2024