Alice Horáčková

Rozpůlený dům

Reflektuje Kristýna Vaňková
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 8/2024
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Kateřina RudčenkováTchyně nemá jazyk

    Ekumenickej žal a avokádovej toust

    Reflektuje Kristýna Vaňková

    Snahu najít společné komunikační vzorce symbolizuje v několika místech právě jazyk. Jazyk může být důvod, proč se komunikace odvíjí určitým způsobem, umí člověka zmást, nebo naopak prozradit; dokáže být domovem…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 1/2024
  • Katherine MarshováZtracený rok

    Tři ukrajinské sestřenice a jejich sto let starý příběh

    Reflektuje Petra Schwarzová Žallmannová

    Nakonec se záchranná akce podaří. I když možná ne tak, jak by si Helen a její otec představovali. Pravda zůstane skryta skoro sto let. Na světlo se dostane až díky Matthewovi, jemuž máma zabavila herní konzoli. Přečtěte si ji také, stojí za to.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 7/2024
  • Ian McEwanHodiny

    Příběh člověka našeho věku

    Reflektuje Zdeněk Beran

    askýtá se tak otázka, která má jistě i pro McEwana bilanční význam, otázka hodnoty umělecké tvorby ve srovnání s životem, otázka oběti pro ideál.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 7/2024
  • Zofia BałdygaPoslední cestopisy

    Čeho jsme součástí, je naší součástí

    Reflektuje Jitka Bret Srbová

    V české poezii posledních let se zvedá silný hlas autorek a autorů, kteří svědčí z největší blízkosti o tom, co je s námi špatně. Poezie má ostatně přesnější nástroje než televizní reportáž nebo aktualita na zpravodajském webu, protože se nemusí zastavit u sledu událostí a omezit na výběr stručných promluv, aby se výsledek vešel do požadovaného formátu. Básnická práce Zofie Bałdygy se od vydání sbírky Poslední cestopisy dále cizeluje.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 6/2024