K tvejm očím se sbíhaj divoký kočky
V tom lese žije s divokou kočkou
jestli ji chceš ještě někdy zahlídnout
musíš ho najít
je to lákavější než na něj čekat
protože takhle to aspoň máš ve svejch rukou
Říkám si o co tady jde
mám v hrudníku velký ohnivý kolo
mění barvy podle toho jak silně zrovna hoří
teď zrovna je to rudý obr
(to znamená že vyhasíná)
jestli se rozhodnu pokračovat ve své pokrevní linii
a milion dalších dětí mých dětí se rozhodnou stejně
budu jednou po týhle planetě chodit v jiný podobě
a na chvilku uvidim jak se slunce mění
a všechny nás zapaluje
vypozorovala jsem že z nedostatku sexu
se můj rudý obr stává bílym trpaslíkem
nevím o co tady jde
mám v DNA napsaný ať se rozmnožuju
a tak
strašně komicky zrovna podle tohoto
řídim veškerý svý konání
Freud kejve hlavou ale já myslím na to
že je to hrozně směšný
Vltava bublá v mém těle
plavou tu listy a dřevo krvavé
Neslyšitelně sněží
vločky se o sebe na nebi něžně třou
a dopadají ve skupinkách
na psí chcanku před brankou
Tady v Česku je zatim hrozný ticho
a sníh jako těsnící pěna
ho ještě prohlubuje
do zmrzlé a tudíž zpomalené krajiny
nedoléhá horký řev Íránců a Venezuelanů
Možná že měl Shakespeare pravdu
Česká země leží kdesi u moře
leží na místě které neexistuje
na bájném pobřeží promrzlého moře
a sněhových bouří
obklopená ničím
plná mrznoucích pastevců
starajících se o své psy
co nám chčijou před brankou
Žeru cigarety
vždycky jednu snim
když se mi chce brečet
nikdo mi je nezapálí
a já nemam oheň
a tak je musim žrát
Víš
chci od života všechno
a tak žeru cigára
Žvejkám tabák a plivu ho
ve velkých chuchvalcích z okna
ale furt to neni dost a tak žeru další
a jen tak pro radost
tvaruju z tabáku v puse zvířata
a vypouštím je do světa
K tvejm očím se sbíhaj divoký kočky
vykrmený od lidí z paneláku
nebreč prosím
utíkej
ať ještě stihnem nočky
Budem ignorovat všechno kolem
a sednem si na špinavý schody
co vedou nikam
ale výhled z nich je
Kdysi jsem měla tvoje tělo
tak strašně mladý a silný
jak divoký kočky z Rousseauovo snu
Teď jsme zpomalený
biologickym procesem
průměrností
a přehlcením
Lásko co takhle to zastavit?
Dát si víno kouřit doutník
vzít do ruky aligátora
a vyťukat číslo starý učitelky na výtvarku
než nás všechny stihne popravit
mrtvý lesní poutník
V tom lese žije s divokou kočkou
jestli ji chceš ještě někdy zahlídnout
musíš ho najít
je to lákavější než na něj čekat
protože takhle to aspoň máš ve svejch rukou
temná louka
její pevné a přiléhavé ubrusy
se ve mně točí
ve mně usínají
krátký hlas uprostřed cest
jelení zvěř na obloze
aniž bych tušil že mě volají
vstupuji pomalu na louku
Dole byly válce
a na ty válce jsme musely dávat provazy.
To byly takový dva.
Musela jsem ten provaz vždycky hodit,
z druhý strany jsem ho musela vyndat
a zavázat.
Les jitra plný poštěváků
zní cvrlikáním neoblomných znaků
z ohniska radiantu kytice poštěváčků vyletí
až Luna blýskne jasem noci okvětí
Nikdy jste nebyl naživu víc než na prahu
smrti sašo a jméno toho kdo si ji objednal
křičíte dodnes