Každý výběr je z podstaty věci subjektivní a dá se napadnout. Ale reakce na tuto selekci je možná tím nejhodnotnějším, co ještě před veletrhem naše hostování ve Frankfurtu Česku poskytuje. A ta negativní reakce paradoxně nejvíc. Málokdy se u nás ve veřejném prostoru vede takto zapálená debata o literatuře, pokud zrovna nejde o až bulvární kauzy.

Když Laing píše o tom, jak se fašismus opírá o iluzi, a zároveň ukazuje filmovou iluzi jako něco, co dokáže pravdu naopak vyvolat, je ve svém živlu. Ostatně i název vznikl podle ní v jediném záblesku: stříbro jako filmové plátno, lesk, klam i věc, která časem černá a ztrácí svit. Stříbro měnící se v černo. To je velmi dobrý klíč ke čtení celé novely. Kéž by v ní ale bylo více právě těch stříbrných emocí.