Chybělo něco? Osobně bych uvítal prezentace a diskuse o klíčových bohemistických knihách z posledních čtyř let (napadají mě tituly jako Čtivo, Gesto a skutečnost, Vaculíkův Český snář v České knižnici – ten také proto, že Vaculík měl výročí). Ale nechci organizátory navádět ke zmnožování programu. Už tak toho bylo někdy příliš, až člověk potřeboval pauzu. Ano, mohli jste se potichu vytratit a rozjímat v blízké útulné hospodě.

Založení tradice Kongresu světové bohemistiky v roce 1995, kdy se konal první ročník, bylo velmi prozíravým nápadem. Ještě prozíravější je udržovat a rozvíjet ji již více než třicet let. Význam a funkce kongresů se v průběhu let pravděpodobně měnily – od potřeby obnovit vztahy mezi bohemisty ve světě po pádu Berlínské zdi v 90. letech až po možnost budování vědeckých kontaktů a akademických sítí v nadcházejících desetiletích.

Predstavy o reálnych či imaginárnych hraniciach sú naozaj formované individuálnymi skúsenosťami a národnou kolektívnou imagináciou. Svedčí o tom aj fakt, že povedzme, v tradícii českej literárnej reflexie Bratislavy sa toto mesto dosť často považuje za akúsi hraničnú bránu na Juh, a to nielen na Balkán, vycibrené nosy tu dokonca cítia prvé vône Stredomoria!

Bohemistika je zamyšlením nad naší kulturou. Její hlas formovala historie a tímto hlasem mluvíme jak pro domo sua, tak ke světu. Bohužel, v moderní době se historický čas u nás zadrhnul v roce 1939 a následovalo půlstoletí průšvihů. Nebylo možné se vyjádřít ba ani myslet bez překážek. Nakupily se nánosy, které není lehké odstranit. (Emil Volek)

Pokud si nemůžete pomoci, trestejte děti za zbytečná sprostá slova dřepy a kliky, žádejte vypípávání, tečkování a klidně i pokuty za vulgarismy v diskusích na webech nebo v projevech politiků – jen ať si smradi rozšiřují slovní zásobu a snaží se své myšlenky, pokud nějaké mají, vyjádřit košatěji! Básníky a spisovatele tím ale neobtěžujte, neberte jim nářadí, nechte je pracovat!