Lidé
(1962, Praha), básník, prozaik a žurnalista. Do roku 1986 pracoval jako skladník, topič, nosič uhlí. V raných osmdesátých letech vydával (s Viktorem Karlíkem, Filipem Topolem, Vítem Kremličkou aj.) samizdatový časopis Violit, spolupořádal edici debutantů Edice pro více, v roce 1985 se podílel na založení edice Mozková mrtvice a na vzniku časopisu Jednou nohou, posléze přejmenovaném na Revolver Revue. Chartista. Zatčen pro ilegální překročení hranic do Polska a za šíření materiálů nepřátelských socialismu; díky amnestii osvobozen. Šéfredaktor a redaktor Revolver Revue, Respektu, Lidových novin, poté spisovatel na volné noze. Studoval etnologii na FF UK, studium však nedokončil. V současné době je šéfdramaturgem Knihovny Václava Havla. Vydal mj. knihy: Miluju tě k zbláznění (1991), V úterý bude válka (1992), Sestra (1994), Anděl (1995), Trnová dívka (1997), Noční práce (2001), Kloktat dehet (2005), Supermarket sovětských hrdinů (2007), Chladnou zemí (2009) a Citlivý člověk (2017).
Mohlo by se tedy zdát, že se autorovi tento druhý možný postup při přemyklíkovávání našeho západního prostoru jeví jako perspektivnější a snad i přijatelnější než ruská expanze. Rozhodně méně pekelný. Nejspíše ale jde jen o ironii. O sázku na to, že čtenáři dojde, že o jak významné hodnoty přicházíme, když přestáváme být sami sebou. Mimo jiné, a především, o úctu k lidské individualitě.
Název Peklo neexistuje vzbuzuje otázky ohledně toho, co má vlastně znamenat. Je nepřítomnost pekla signálem, že peklo je mezi námi, že „peklo jsou ti druzí“? Nebo je to rafinovaná ontologická výpověď znamenající, že peklo neexistuje, protože peklo je – peklo jakožto zlo v metafyzickém smyslu, jak o něm mluví a jak je performativně zhmotňuje Cornelius?
Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti až mezi novináře předních českých médií. Knihu uvedou Jiří Padevět – spisovatel, kmotr knihy, Miroslav Balaštík – publicista, šéfredaktor vydavatelství HOST a Patrik Banga. Moderuje Vladimír Vokál, moderátor pořadu Rozstřel, iDnes.cz. Zahraje Trio Romano, world music. Večer zahájí Jáchym Topol.
Debaty u příležitosti českého vydání Valtarova románu, jehož děj se odehrává mezi pražskými exulanty z Běloruska, Ukrajiny a Ruska, se zúčastní překladatel Max Ščur, historik Petr Hlaváček, lingvista Mirosław Jankowiak a bělorusistka Jana Koliášová. Moderuje Jáchym Topol.
S Pavel Kosatíkem bude o jeho knize a také o současném Slovensku hovořit historik Vojtěch Čelko a Jeho Excelence slovenský velvyslanec Rastislav Káčer. Debatu moderuje Jáchym Topol.
Mystická postava, z dnešního pohledu něco mezi Kosmasem a mistrem Yodou. Nikdy jsem se s ním nepotkal, ale byl mi všemi možnými kanály „zprostředkován“ (zjevil se). Jeho charisma zmátlo mnohé. (Jakub Šofar)
Desítky písňových textů Jáchyma Topola z let 1979 až 2020 dosud nebyly edičně zpracovány a souhrnně vydány. Náročného edičního úkolu se ujal Petr Ferenc, který shromáždil všechny Topolovy písňové texty, roztřídil je, sestavil, okomentoval a doplnil úplnou diskografií.
Kniha Novinářem v Číně přináší pronikavý vhled do čínské reality, ukazuje ji v syrových barvách osobních zážitků jako ambiciózní mocnost, jež si nárokuje životy svých občanů. Debatu pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad. S Tomášem Etzlerem hovoří Jáchym Topol.
Deníkové dílo filmového režiséra a scénáristy Pavla Juráčka vychází v úplnosti ve čtyřech svazcích v nakladatelství Torst.
Po svazku věnovaném Karlu Čapkovi se literární historik Martin C. Putna věnuje dalšímu muži víry a velikánovi české literatury Ivanu Martinu Jirousovi.
Rozhovor nad knihou Smrtholka autorky Lucie Faulerové povede v Knihovně Václava Havla Jáchym Topol.
Mohlo by se tedy zdát, že se autorovi tento druhý možný postup při přemyklíkovávání našeho západního prostoru jeví jako perspektivnější a snad i přijatelnější než ruská expanze. Rozhodně méně pekelný. Nejspíše ale jde jen o ironii. O sázku na to, že čtenáři dojde, že o jak významné hodnoty přicházíme, když přestáváme být sami sebou. Mimo jiné, a především, o úctu k lidské individualitě.
Název Peklo neexistuje vzbuzuje otázky ohledně toho, co má vlastně znamenat. Je nepřítomnost pekla signálem, že peklo je mezi námi, že „peklo jsou ti druzí“? Nebo je to rafinovaná ontologická výpověď znamenající, že peklo neexistuje, protože peklo je – peklo jakožto zlo v metafyzickém smyslu, jak o něm mluví a jak je performativně zhmotňuje Cornelius?
Citlivý člověk je velmi nepříjemná a velmi povedená kniha, a není chybou Jáchyma Topola, že některé literární klany v této zemi ostentativně odmítají mentální nepohodlí při čtení náročnějších textů.
Topolův Citlivý člověk je román, v němž se vše mění v událost, ve svéráznou metaforickou výpověď o světě plném přízračných vizí, ale v neposlední řadě i osvobodivého smíchu.
Mystická postava, z dnešního pohledu něco mezi Kosmasem a mistrem Yodou. Nikdy jsem se s ním nepotkal, ale byl mi všemi možnými kanály „zprostředkován“ (zjevil se). Jeho charisma zmátlo mnohé. (Jakub Šofar)
Samozřejmě ale doufám, že politika v mé knížce jsou jen groteskní kulisy a že jde o něco víc.
Zaútočíme na krysí tunel v rohu boudy tak úspěšně, že prokopneme ztrouchnivělé dře vo podlahy, prkna se pod úderem rozsypou, z hlubi ny, kam dřevěná drť padá, vane syrový sklepní pach.
Cože? Tvoří zlo? A tam je to vážně napsaný? A nevymyslel sis to, starej? Že ti už jebe a tohle sis vymyslel, vosamělej, smutnej na tom svým slamníku?
